pátek 18. března 2011

Médžik of da dej č.1


Přišel za mnou synáček onehdá do kuchyně: 
"Mami, chcu si hrát na rytíře. Potřebuju meč."
Rychle jsem se nadechla. Příprava na protiútok, protože měl bezesporu nastat příval proseb a slibů manévrujících mě do nejbližšího hračkářství.
Ale nic takového se nekonalo. Následovala jen otázka:
"Z čeho si ho mám vyrobit?"

Goooooooooood!
(A teď - z čeho? No, to se ví, splácali jsem ho nakonec z nějaké té lepenky. Příště už budu na případnou křížovou výpravu lépe vybavena.)

A ještě jedno rýžování

Co jsme provedli se zbytkem rýže obarvené potravinářským barvivem?
 
Vyváleli jsme v něm skleničku pomazanou lepidlem. Vznikly nepravidelné reliéfy, tam kde se rýže přilepila. 


Finální fotku nemáme, anžto dílo se záhy stalo darem pro babičku. Ale čajová svíčka v této nádobě vrhala tajemné stíny a sněženkám to v ní taky náramně slušelo. :o)
Někdy příště použijeme obarvené solné krystalky - nejspíše více barev, aby se to ještě navíc krásně třpytilo!

HELLOkoule

Vzhledem k tomu, že k výrobě tohoto hudebního nástroje nebylo použito žádného rumu, ale prázdných lahví od sirupu značky Hello, byl i název poněkud modifikován. Nicméně na produkování rambajzu jsou stejně dobré.


V jedné je rýže obarvená na modro, ve druhé načerveno, to aby bylo učiněno zadost vizuálně estetické stránce. A v jedné je obilniny víc a ve druhé polovic, kvůli stránce akustické.

neděle 27. února 2011

ZTROUBYVEN č.2

Chlebánky - se slunečnicí a s dýňovými semínky

 Litý perník - s kardamomem a badyánem - obzvláště voňavý.. ;o)

 Troubu je třeba kontrolovat pravidelně

 Valentýnská hermelínová srdcata pro tátu - recepis

 Sauropod. Konkrétně Chlebosaurus rex

 Makovky a..

.. drobenkové rohlíčky.......mmmmmmmmmmmm
(recepis k nalezení zdetoť) 

sobota 26. února 2011

Komu se nelení, tomu se zelení aneb Velké kuklení

 Tak tahleta kuklička, kterou jsem čmajzla na stránce Waldorfmamy http://www.waldorfmama.typepad.com/waldorf_mama/page/2/ - to je přesně to, co nutně potřebujeme a bez čeho nemůžeme žít... tož do toho. Než dojde objednaná merinovlna duhových barev, nácvik má zelenou:



 Naplacato:

  

Good - můžeme definitivně začistit.



Hotovo!!!



 A z bočku. Povšimněte si, prosím, jak teletubíkům sluší anténka.



One world. One life. One size.


pátek 25. února 2011

Listí šustí, pucle se luští

Od chvíle, co jsem zahlédla krásné dřevěné listové puzzle za hodně penízků, nemohla jsem ani spát, ani jíst, ani pít, musela jsem je taky mít!!!Tak jsem si je teda vykrouhala aspoň z lepenky..

Byla to děsná drbačka, samý zákrut a oblouček ty listy jsou, ale nakonec to teda nějak dopado a mládež se může začít o ně přetahovat jako obvykle. 

středa 23. února 2011

Suchá koupel

Přišel nám velký balík a v něm nudný obsah. A aby nepřišel k úhoně, byl uložen v asi metráku papírků ze skartovačky. Uáááááááááááá - to jsme si užili!

Upekli jsme stavebnici


A tady je recepis:
 asi dva litry písku + krabička škrobu a voda, aby to pěkně drželo pokupě - uhladit na pečící papír do pekáče, rozměřit cihličky, nařezat - péct na mírné teplotě, dokud to neztvrdne


A zde již dlí dinosaurus ve své sluji. Synáček sice stavbu vytrvale nazýval "iglú", ale to je fuk, hlavně, že to tam má, potvora zelená, útulné, že jo.

Tvrz nám spadla, tvrz nám spadla. Ale neva. Postavíme novou a lepčí!


úterý 22. února 2011

Bydlí u nás skřítci..!

  
Tak jsme včera večer nachystali domeček (co domeček - vilu!) pro skřítky, připravili jim misku s mlíčkem a chlebíček a oficiálně je pozvali k nám. Synáček nemohl vzrušením usnout, furt chodil kontrolovat, jestli se už nastěhovali.. :o)
Tata ještě navrhoval, že by ráno bylo jen jako vypité mlíčko a skřítčí invazi bychom nechali až na zítřek, ale to by asi synáček těžko vydýchával.. takže ráááno...................... byli tam!!! 
Očička svítila jako o Vánocích.

Zde je tedy vyvrcholení dvoutýdenního úsilí celé rodiny:


Skřítčí domeček + osazenstvo. Pyšně dodávám, že vše přírodní materiály a recycled. Krabice a roury z kauflandu, zbytky kožiček z botek pro JJ, dráty ze sběrny a hlavičky skřítků? Asi před patnácti lety jsem sebrala tři kuličky - nepodarky z popelnice u jedné keramické dílny, jen tak, pro strýčka příhodu.

(Jo a kecám. Úplně vše přírodní není. V garáži skšítkům parkuje plastové červené ferrari. Synáček jim chtěl trošku zvýšit životní úroveň.. 
časem ale dostanou stylovější vozítko.)





sobota 19. února 2011

Magnetická "tabule"

Je přesně jedna z věcí, která se semo támo hodí, ale kupovat ji nehodlám, protože už jich doma spoustu mám!
A dokonce mají svoje místo, kde nikomu nepřekáží, a jsou každou chvilku užitečné i jinak, než na hraní s magnetky. Víte kde? Přihořívá, přihoříváá, hořííí - nebo pálí se? Jojo, jsou přece v troubě!
A takhle to u nás vypadá, když plechy na pečení občas vytáhnu, otřu a obrátím dnem vzhůru:


Začínáme sice na panáčcích a na nějaké té studii pohybu, ale..



..za chvilku jsou z toho zase dinosauři nebo aspoň jejich ťápoty..
(magnetky jsou kolečka vystříhaná ze zbytků z magnetické knížky - ještě ale najspíš přidělám modé a zelené dílky z magnetické lepící pásky, abychom měli víc možností - na kytky a ták..)

úterý 15. února 2011

A jeden zahradnický - zástřih dřevin

Tak Vánoce už definitivně skončily dokonce i u nás.


Jójó, jsme ta netrapnější rodina na světě, polovina února dávno pryč, stromek už pučí a raší (když jsem si těch malých bleďounce zelených chlupatých útvarů všimla poprvé, lekla jsem se, že se nám do stromečku daly nějaké tropické houseny nebo co), ozdoby už přes nános prachu ani vidět není (zato strom vypadá jako zasněžený) - fakt přišel čas. 
Stejně se sype, jen když na něj člověk rychle mrkne. Ale protože jsme velcí ekológové a když už kvůli nám musel být jeden stromek celkem zbytečně vypěstován, nemusíme aspoň dále zatěžovat infrastruktůru jeho likvidací.. a zlikvidujem si ho sami. Místo jeho pohození k popelnicím již tradičně stromek rozstříháme na cimpr campr, zmenšíme tím jeho objem na desetinu a ještě nám naposledy zavoní a navíc zahřeje v kamnech. Takže - hrrrrrrrrrrrrrrr na vjééééééc! - ještě se u toho přiučíme zahradnickému umění..

 Jackové rozparovači v akci..

neděle 13. února 2011

Kobercový piknik - čokoládové fondue

Když už to takhle v půlce února člověk nemůže vydržet, venku furt zima a tma a nuda a doma to taky není nic moc, spolehlivě nás naladí čokoládové fondue. Za á do sebe dostaneme spoustu vitamínů ve velmi přijatelné podobě a zá bé, je to aspoň trochu změna, udělat si piknik na zemi uprostřed obýváku.
Chce to ale nějakou hodně starou deku nebo prostěradlo, protože ukápnutí se nejspíš nevyhneme..
Recepis je jednoduchý - ve vodní lázni rozpustíme čokoládu na vaření s trochou cukru a dvěma lžicemi másla. Do velké mísy nakrájíme co nejvíc druhů ovoce - určitě nesmějí chybět banány, jablka a mandarinky, ale moc dobré jsou taky pomeranče, kivi, hrušky, ananas, jahody, borůvky, ostružiny ( i mražené). Dospělci můžou pokapat ovoce rumem, děti džusem, můžou se přisypat rozinky nebo sušené brousinky, trocha kokosu - no, kombinací je asi milion, co má kdo rád a zrovna v lednici. No a pak už se jen nabodává na speciální špízy nebo na špejli a namáčí v čokoládě a zkouší různé ovocné kombinace.


A když si k tomu zapálíte pár lampiónů a pustíte nějakou "letní" hudbu.. (Mamma Mia soundtrack?!?) .. aspoň na půlhodinu si uděláte léto!!

neděle 6. února 2011

Dálnice transobýváková


Oblíbená činnost, když venku leje nebo se dějí jiné zákeřné věci. Vytáhneme různé police a poličky, které se kdysi už nevlezly do reprezentační sestavy a čekají na svou chvíli někde za skříní, a už to jede.  Teda nejede - než se to vychytá tak, aby jednotlivé elementy na sebe pěkně navazovaly, nikde žádný zádrhel, a mělo to slušný sešup - to není žádná lgrace. Ještěže máme tolik různých polštářů a polštářků a různých jiných elementíků na připovypodložení..


No ale nakonec se hromadná havárka na dé jedničce nevyhla ani nám..

středa 2. února 2011

MONTEbedna

Tuhletu obyčejnou krabici jsme využili minimálně na ... 99% ! Devastovali jsem ji od rána do večera a móc se nám to líbilo!

1. Zatloukačka, to je hračka! Porovnávali jsem délku kolíčků, zastrkávali od nejmenšího po největší a pak zase obráceně a nakonec jsme jim dali pořádně co proto tím největším kladivem, které bylo k mání..



2. Pak jsme změnili materiál a strkali hady do díry a zase vytahovali hady z díry:

 


 3. A nakonec ještě vkládání tvarů rozličných:




čtvrtek 27. ledna 2011

Interiérové hřiště: Boxovací pytel

Tenhleten hopsací balón s uchem se u nás moc neujal. Na skákání není dvakrát stabilní, koneckonců máme na skoky jinou gumovou obludu, a koulení se s ním provozovat nedá, protože překáží ucho. Tak jsme ho aspoň pověsili na "lano", aby se nepřekážel na zemi pod nohama. A ejhle - najednou svůj účel našel! Stal se z něj boxovací pytel. Je tak akorát těžký, aby kladl přiměřený odpor úderu čtyřletého boxera a hezky rány oplácel, aniž by někoho ohrozil na zdraví. Ten už schlamstnul nějakého vzteku a agresivity! (Éhm - taky si ráda bouchnu..)


P.S. Ten monokl má sluníčko už od novoty!

středa 26. ledna 2011

ZTROUBYVEN č.1

Babička se konečně odhodlala oslavit svátek dlouho odkládaný z předvánočního hektického období, takže jsme museli upéct něco na zuby - tvarohové řezy se šlehačkou:



(3 hrnky polohrubé, 1 hnek cukru, vrchovatá lžička sody, kakaa co libo, půl hrnku oleje a půl litru kefíru - to se všecko smíchá, může se přidat hrst nadrcených ořechů nebo mandlí a upeče. Nahoru se napatlá jedna šlehačka ušlehaná se třemi velkými lžícemi nutely a nechá se to trochu stuhnout. A úplně nahoru se namaže ještě jedna šlehačka - do té se pro změnu těsně před ztuhnutím zašlehá jeden tvaroh. Vše se lehce popráší přes cedník kakaem - opravdickým, ne grankem. A je to. Asi třicet porcí.)

A pár rumáčků navrch:


(1 máslo nebo heru, 2 žloutky, 30 dkg hladké mouky, lžíce cukru, 3 lžíce bílého vína - umíchat a ukoulet asi padesát malých kuliček. Péct na papíře, na nejvyšší možné teplotě do zlatova - takže hodně dlouho, snad půlhodinu. Okamžitě za horka namáčet do rumu a sypat přes cedník cukrem. nechat uležet aspoň do druhého dne. Bacha na ně, jsou dost návykové..)

čtvrtek 20. ledna 2011

Interiérové hřiště: Domácí průlezka

Než jsem se dostala k nafocení (po půlroce provozu), užila si už, chudinka, svoje. Důvodem vzniku bylo to, že v zimě a v dešti se na hřiště jít nedá, ale batole (o větším spraťouchovi nemluvě) se zoufale potřebuje proplétat, zakliňovat a prověšovat.. no, a jak na to a skoro zadarmo?


Úplně jednoduše. Potřebujeme rouru od koberce - k mání a vyškemrání překvapivé v obchodě s koberci, nebo ideálně v nějakém hobbymarketu, protože tam se dá pořídit i druhý nezbytný prvek - pružné lanko (stačí půl až centimetrové, délka asi šest metrů (záleží na jeho pružnosti, nelze to říct přesně).
A pak to chce silného muže, který nařeže rouru na dvanáct kousků (naše mají délku 60cm). Není to zas až taková legrace, jak to vypadá, ruční pilkou to sice taky jde, ale mechanizace potěší. Pilku k přeřezání alespoň napůl je nutné vzít sebou i do obchodu, pokud vaše rodina nevlastní náklaďák - ony mají potvory minimálně čtyři metry..
No a potom se to sváže dohomady, nejdřív čtyři a čtyři roury, potom se napojí poslední čtyři, pro zvýšenou pevnost je nutné každou trubkou vést lanko aspoň dvakrát. Konstrukce je dost pevná, aby unesla i dvacetikilče, ale zůstává i docela pružná na to, aby se dala splácnout a tak zmenšit její objem.
No - a může se začít řádit!




No a je úplně jasné, že díťátka nakonec vymyslela celé věci mnohá další využití - bunkr:




No a roury se dají dají využít i jako kingsajz kuličkodráha:


Nejdřív montáž



Pak seřízení


A už to sviští!!!!!!