čtvrtek 15. května 2014

Medvědi vědí..

.. co je dobré!

Přece mandličky..
A tak je drží a drží a nepustí!  
Inspirováno zde, snědeno o narozeninách v oddíle.

Snad sportovcům dodali sílu medvědí.





neděle 11. května 2014

In pink

Tyhlety růžičky jsme si prostě museli vyzkoušet.

Žádné hraní na realitu, jen ruličky svinuté z dlouhého marcipánového jazýčku. Dokonale jednoduché - efektu je dosaženo jen probarvením různými tóny růžové. U míchání barev je třeba trochu hlídat, aby se z něžné růžové nestalo rudé peklo, ale zbytek už zvládnou dětské tlapky úplně samy a z obyčejné šlehačkové rolády se za chvilku dá vyčarovat malý klenot pro babičku.




čtvrtek 8. května 2014

Našlápnuto

Další z dlouhé řady oblíbených sušenkových receptů..

..tentokrát všeobecně oblíbené a milované Koka. 

A aby nebyly jen takové úplně obyčejnské, nechali jsme je pošlapat našimi místními dinosaury.






No a tady už jsou šlápoty úplně zkamenělé - teda co to povídám - upečené! 
(A s kamením rozhodně nemají společného vůbec nic, právě naopak. Jsou křehoučké a rozplývají se na jazyku.)


A abych pro samé obdivování tlap nezapomněla na recept:
2 žloutky
20dkg jemně mletého kokosu
20dkg hladké pšeničné nebo špaldy
3-5 lžic kakaa






10dkg cukru moučky

(A když se těsto trochu drobí, ještě lžící vody. Ale jen jednu!)


















































































sobota 3. května 2014

Žako-boti

Stará nudná stavebnice.

Zdánlivě definitivně spadlá z lopaty, protože prstíky už jsou dávno šikovné na Lego. 
Ale než odejde na další štaci, zahraje si ještě životní roli v novém převleku.

Inspiraci jsem objevila tady, kukadla jsou z papírnictví (přilepená tavnou pistolí) a zubiska z bílé elektrikářské pásky.






sobota 26. dubna 2014

Koláž z fotek..

.. aby babička mohla koukat na nejmilejší gzychtíky od rána do večera!

Co taky jiného s tou přehršlí momentek? Odstřihnout zbytečnosti a pak poskládat podle klíče časového nebo tématického. Když je rozvržení hotovo, přichytit k lepenkovému podkladu malým čtverečkem oboustranky (opravdu malým - to aby to šlo v případě potřeby lehce strhnout a poupravit).
A když už jsou všichni se svou pozicí spokojení, nikde nečouhá ošklivý podklad, ani nic nepřečnívá, opatrně celé dílo obrátit na kus polyetylénové fólie (k dostání v papírnictví, v dvoumtrové roli, pod krycím názvm "celofán", se kterým nemá absolutně nic společného), pečlivě zahnout a přilepit. Čistá a hladká pracovní plocha by měla být samořejmostí, další pár rukou vítán! 

A čím jsem vlastně měla začít: připevněním provázku na zadní stranu, aby ta krása mohla být pověšena na čestném místě:




Hotovo!



pondělí 21. dubna 2014

Zelí-konoční pondělí

Barvení mělo letos proběhnout pouze v přírodním duchu.

Jemně a decentně. 
Byly připraveny přírodniny. 
Listí a koření, byliny a traviny. 
Nakonec ale byla použita jedna jediná ingrediance: zelné listy. 
Samozřejmě zelí červeného. Dívíte se tedy, jak je možné, že má každé vejce úplně jinou barvu? 

To máte tak: některá vajíčka byla původně bílá, jiná světlounce hnědá, další tmavá. 
Některá se ze zelím vařila, jiná byla jen potřena zelnou šťávou. 
Ta za horka, jiná za tepla, další za studena. 
Některá byla ponořena posléze do octu, jiná do roztoku se sodou, jiná do ničeho.
A výsledkem těchto chemických experimentů byla tato něžná nádhera..


Jen se teď nemůžu rozhodnout, jestli vypadaly lépe spíše na slunci, nebo v polostínu?


V každém případě doporučuji vyzkoušet všem - tak napínavé barvení jsme ještě nikdy nezažili, nikdy jse neměli ponětí, jaký odstín z toho kterého pokusu nakonec vyleze :o)




neděle 20. dubna 2014

Kindeří vajíčka

Aby zajíček nepřinesl žádné vajíčko - to by bylo fakt divné.

Ale jaké? 
"Čokoládové" z obchodu s obsahem kakaa 3%? Takových dobrot se sejde dost vykoledovaných, proč přidávat další? Lepší by bylo nějaké s žádoucím obsahem... 
Nebo ještě lépe - s VELMI žádoucím obsahem, jaké v Kindr surprájs nenajdete.
Tím jsou momentálně zcela nevelikonoční transformeři. Pro naše účely ti nejmrňavější, legoví.

Nejdřív se rozbije vajíčko. Jen na konci. A vyhlodá se díra.
Když skořápka po pár dnech uschne, opatrně se do něj nasouká pytlíček s robotími dílky. 


 
Pak se otvor přikyje kouskem jiné skořápky a přilepí trochou bílku. Samozřejmě to barevně odpovídat nebude, každé vajíčko má trošku jiný odstín..



 ..takže se to přizná a bude z toho prostě čepička vajíčkových příšerek.


A aby se v té pučící přírodě vajíčka vůbec našla, dostanou ještě pořádně divoký kabátek.

(Ale kam je nakonec Zajíček ukryl, to neprozradím. Třeba ty schovky bude chtít využít zase na přesrok!;o))


pátek 18. dubna 2014

Veselé VeliKOKOnoce!

 Aneb slepice z krabice.

Potřebujeme:
krabici třeba od cereálií nebo sušeného mléka
papír na polepení
nůžky a lepidlo


Na polepenou krabici nakreslíme obrys slípky a vystřihneme, co je třeba. Nezapomeneme odstřihnout část boků, aby vznikl "košíček". Vybarvíme hřebínek, přilepíme zobáček. Slepíme k sobě obě části hlavy a ocasu. Nakonec vlepíme křidýlko a je hotovo. Nachystáno na nabalení výslužky pro nejmilejšího koledníka!



Námět ODTUD. A to je teprve divočina!

čtvrtek 17. dubna 2014

Fóliovníček

Začalo to vlastně už před čtyřmi týdny. Přesně na den.

Pěstitelé naplnili truhlík substrátem, zaseli salátová semínka a řádně zalili. 
(Velmi řádně. Vlastně to vzali jedním vrzem i s vytíráním kuchyně a přilehlých prostor.)
Já pak vytyčila "kostru" budoucího fóliovníku. Stačily tři dráty - tak pevné, aby držely tvar, ale ne zas tak tuhé, aby na to bylo potřeba vzít jakýkoli nástroj. Délka každého - asi půl metru. Konce zastrčené do hlíny asi deset cm hluboko. Nahoru kus fólie - rozstřihla jsem první igelitový pytel, který mi přišel pod ruku. A aby to celé dílo drželo pokupě, obmotala jsem to lepicí páskou. Chvíli jsem si lámala hlavu, kudy tu přírodu vlastně budu zalívat, ale bylo už pozdě a tma, tak jsem to nechala na jindy, že se to pak nějak vyřeší.

No a taky že se to vyřešilo. 
Do rána se fóliovníček zapařil a pak ty těžké kapky stekly zpátky 
do hlíny. A na další den zas. A zas. A znova. A pak se objevily první výhonky, ale půda byla stále vlhká. A výhonky rostly a košatěly a zelenaly se ostošest.. no nebudu vás napínat. Vyrobili jsme si svoje vlastní mikroklima a za celý měsíc jsme na zahrádku ani nesáhli, jen se kochali pohledem. Když hlásili noční mrazíky, měla jsem cukání vzít truhlík domů do tepla, ale nějak se na to zapomnělo a salátek kupodivu přežil. 
A to až do dnešního slavnostního zelonočtvrtečního odhalování:



A jak chutnal? Úplně stejně svěže a čerstvě, jak vypadal!


ZTROUBYVEN: Zelený čtvrtek, velký pátek

Místo tradiční nádivky jsme si letos upekli špenátový quiche.

Těsto je velice jednoduché:
 2 díly hladké mouky, obyčejné nebo špaldy
 1 díl másla (na obvyklou formu o průměru 24cm stačilo přibližně čtvrt kila a půlka kostky)
lžička soli a tolik vody, aby se s těstem dobře pracovalo - stačí pár lžic

A náplň - ta je ještě jednodušší:
balíček špenátu 
jedna zakysanka (250ml)
může být vejce 
sůl 
Vše smíchat a přičesnekovat podle rodinné chuti. 
Pak vylít do připraveného těstového pelíšku a péct, dokud náplň nezpevní. Na 180 stupňů to trvá asi hodinu. Uprostřed bude vypadat ještě docela tekutě, ale po dalších patnácti minutách quiche vychladne a ztuhne tak, že půjde pěkně krájet.

A dobrá rada nakonec - upéct radši kiše dva. Po studenu totiž chutnají ještě líp než zatepla, 
 z jednoho kousku ale málokdy na později něco zbyde..


A po večeři - jidášky. Receptů je všude spousta, tak jen pár návrhů na neobvyklé tvary. Kromě tradičních uzlů třeba ptáčci..



.. nebo zajíčci:


středa 16. dubna 2014

Kukaň

Šišaté ošatky už mě přestaly uspokojovat.



Tak jsem se vrhla na vyšší stupeň košíkaření. Bohužel u tohoto umění je ZÁKLAD právě to nejtežší. Ale když už se jednou zvládne, jde to dál úplně samo: 


Upleteno už asi tři týdny a pořád to drží tvar i tvář! Dokonalý návod i pro gramlavé jako já je
od Daniely - díky za něj a běžím dál trénovat!


Řepánek..

..aneb jak obarvit vajíčko na přírodno..

.. a to během deseti vteřin.


Žádné vaření, dlouhé máčení a podobné kouzlení. Rozřeže se řepa a šťávou se vejce potře. Hotovo. 
Ale pozor - barva není světlostabilní a na přímém slunečním světle zhnědne a zošlkliví.  Ovšem jako krátkodobá ozdoba svátečního stolu je perfektní. Nebo znáte jiný způsob, jak získat takhe intenzivní růžovost? :o)



pondělí 24. března 2014

Garage

Aby ta spousta vozidel, které nám přidělují dědečci a babičci a různí strejdové a tetové, měla po rušném dni kde odpočívat..

Potřeba jsou:
Krabice a krabice a krabice. 
Roury a roury. 
Pořádná lepící lepicí páska 
(protože ne každá lepicí je skutečně lepící a pak to zklamání, když se dílo do rána zřítí :-/)
Bílá elektrikářská páska 
(na parkoviště a další značení, k dostání v superhyper asi za deset Káčé)
Nůžky a řezák.

A především inspirace. Trocha TADY a hodně TADY a zbytek TADY




sobota 15. března 2014

ZTROUBYVEN: Hamanovy věci

Ono je to s nimi těžké.

Někteří jim říkají taštičky, jiní uši - ale ať je to, co je to, dobrý je to. Jenom do nich, já drzá šiksa, příště dám o polovinu míň cukru - tohle bylo na nás moc. Recepis a postup jsou tady (přepočítávat to nebudu - mám doma odměrku na jeden CUP a kdo nemá, tomu prozradím, 
že je to o chlup míň než čtvrt litru).

A kdo si k hamánkům a kafi chce přečíst odkud se vzaly a proč, jako obvykle najde stručnou informaci tady Purim





A Ditušce poděkování za inspiraci!

sobota 8. března 2014

Duhová (ch)víla

Doporučuji na sobotní, nebo raději páteční koupání..

Postup přípravy:
Naplnit vanu koupelovou pěnou, co nejnačechranější.
Posypat potravinařskou barvou.
Spustit dovnitř fádně jednobarevné děti.
Zavřít dveře z druhé strany.






A když za hodinu nebo dvě nadšní vylezou, budou sice trošinku barevní, ale nejpozději po dalším mytí to fakt pustí, takže obavy z hlášení podezření na domácí násilí pečlivým pedagogem opravdu nehrozí.

čtvrtek 6. března 2014

Psové na cvičky nové


Pamatujete na ty staré?

Po třech letech mají už opravdu odslouženo, tož byl vznesen požadavek na nové - tentokrát pejskové.
Tak tu jsou. Jezevčíci, knírači, dobrmani, ovčáci čtveráci. A kosti - ať mají do sytosti!



úterý 4. března 2014

Masopustní popečci

Letos pokusně, místo klasických koblížků. Zato s médžikem!

Pokus spočívá v těstíčku, které je poněkud řidší než u klasiky. Zato se dá lehce nabrat lžící - žádné koulení se nekoná. A teď ta magie, kterou jsme dosud znali jen z literatury. Na smažení jsme nachystali jen malý plecháček - zato naplněný tukem až do poloviny. Tak, aby měl koblížek k dispozici pěkný bazének. Pokud má totiž dost místa na plavbu, nemusíme už na něj ani sáhnout - jakmile nazná, že už má dost, sám se otočí na druhou stranu! Takže o zábavu je postaráno, obecenstvo se nemůže nabažit toho posvátného okamžiku, číhá, aby mu nic neuniklo, a každé otoční zdraví velkým jásotem.



A to ještě není všechno - po vychladnutí nastává další část programu - plnění. 
Jako ve velkovýrobně, jen tu injekci nemáme koňskou, ale docela obyčejnou, pětimililitrovou. 
A po naočkování loňskou jahodovo-meruňkovou konečně čas na konzumaci!



Jo - a ještě recepis:
2 dl vody
velká lžíce kysané smetany nebo trocha podmáslí
2 žloutky nebo 1 vejce
2 -3 plné lžíce cukru
špetka soli 
lžíce rumu
1/2 kg  mouky

sádlo nebo kokosový olej na smažení, řidší marmeláda, cukr na pocukrování