Zobrazují se příspěvky se štítkemVelikonoce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVelikonoce. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 15. dubna 2017

Velikonoce 2017 - letos žhavé!


A to navzdory pochmurné předpovědi, která na velikonoční neděli hlásí deset a na pondělí dokonce jen osm stupňů..



Před týdnem jsem potřebovala přibarvit želé na dort a sáhla po řepném extraktu.
Zjistila jsem, že prášek se spekl do tvrdé hroudy. Užuž málem letěl do koše, ale ještě předtím mě napadlo zkusit "řepný kámen" rozpustit v lihu. Tak jsem to karmínové neštěstí zalila troškou tuzemáku. 
Po týdnu vznikl sytý sirupózní roztok, ve kterém stačilo vajíčka poválet a bylo to.
 K barvení jsme použili silikonovou formičku na mufíny, je malá a pružná a tak jsme se vajec skoro ani nemuseli dotýkat - kvůli otiskům prstů a možné následné identifikaci autora :o) 
Proces nanášení barvy trval asi půl minuty, pak to ale několik hodin muselo zasychat 
(na stojánku z víčka nebo na vykrajovací formičce, které se vajíčko dotýká jen v několika bodech). 
Na těch tmavých jsou vrstvy dvě - tím se prodloužil čas výroby asi na dvanáct hodin. 
V reálu jsou ještě trochu intenzivnější a lesknou se jak nalakovaná.



úterý 11. dubna 2017

Obwarzanki

Domovem v Krakově. 
Nebo taky na našem stole.
Úplně původně velkopostní  pamlsek, takže je zrovna ten pravý čas!






Původní recept vypadá takto:
 půl kila mouky,
 2 vajíčka,
 1 droždí 
lžíce cukru, lžička soli
 3 lžíce másla/sádla
2dl mléka 

Na samotné receptuře by nebylo nic tak zvláštního. Ale teď teprve nastane ta pravá jízda:
 Z vykynutého těsta naděláme válečky, rozválíme na asi 30-40cm dlouhé hádky (přibližně 1cm v průměru). Smotáme vždy dva dohromady a vytvarujeme kroužky. Práce jde líp od ruky, když těsto necháme kynout v lednici. Kroužky necháme asi dvacet minut odpočinout, mezitím přivedeme k varu vodu ve větším kastrolu. 
A teď je postupně naházíme do vroucí vody - podle velikosti kastrolu po třech až po čtyřech. Asi za za půlminutku vyplují, tak je rychle přendáme na vymazaný plech - tohle je to slavné "obvařování". 
 Pomažeme vajíčkem a posypeme mákem, sezamem, kmínem a solí nebo čím chceme. Upečeme do zlatova ve vyhřáté troubě. 
A tady jsou:



Křivé a šišaté, holt se napoprvé v horoucí koupeli trochu pomuchlaly. 
Ale voňavé a křupavé.. :o)

pondělí 21. dubna 2014

Zelí-konoční pondělí

Barvení mělo letos proběhnout pouze v přírodním duchu.

Jemně a decentně. 
Byly připraveny přírodniny. 
Listí a koření, byliny a traviny. 
Nakonec ale byla použita jedna jediná ingrediance: zelné listy. 
Samozřejmě zelí červeného. Dívíte se tedy, jak je možné, že má každé vejce úplně jinou barvu? 

To máte tak: některá vajíčka byla původně bílá, jiná světlounce hnědá, další tmavá. 
Některá se ze zelím vařila, jiná byla jen potřena zelnou šťávou. 
Ta za horka, jiná za tepla, další za studena. 
Některá byla ponořena posléze do octu, jiná do roztoku se sodou, jiná do ničeho.
A výsledkem těchto chemických experimentů byla tato něžná nádhera..


Jen se teď nemůžu rozhodnout, jestli vypadaly lépe spíše na slunci, nebo v polostínu?


V každém případě doporučuji vyzkoušet všem - tak napínavé barvení jsme ještě nikdy nezažili, nikdy jse neměli ponětí, jaký odstín z toho kterého pokusu nakonec vyleze :o)




neděle 20. dubna 2014

Kindeří vajíčka

Aby zajíček nepřinesl žádné vajíčko - to by bylo fakt divné.

Ale jaké? 
"Čokoládové" z obchodu s obsahem kakaa 3%? Takových dobrot se sejde dost vykoledovaných, proč přidávat další? Lepší by bylo nějaké s žádoucím obsahem... 
Nebo ještě lépe - s VELMI žádoucím obsahem, jaké v Kindr surprájs nenajdete.
Tím jsou momentálně zcela nevelikonoční transformeři. Pro naše účely ti nejmrňavější, legoví.

Nejdřív se rozbije vajíčko. Jen na konci. A vyhlodá se díra.
Když skořápka po pár dnech uschne, opatrně se do něj nasouká pytlíček s robotími dílky. 


 
Pak se otvor přikyje kouskem jiné skořápky a přilepí trochou bílku. Samozřejmě to barevně odpovídat nebude, každé vajíčko má trošku jiný odstín..



 ..takže se to přizná a bude z toho prostě čepička vajíčkových příšerek.


A aby se v té pučící přírodě vajíčka vůbec našla, dostanou ještě pořádně divoký kabátek.

(Ale kam je nakonec Zajíček ukryl, to neprozradím. Třeba ty schovky bude chtít využít zase na přesrok!;o))


pátek 18. dubna 2014

Veselé VeliKOKOnoce!

 Aneb slepice z krabice.

Potřebujeme:
krabici třeba od cereálií nebo sušeného mléka
papír na polepení
nůžky a lepidlo


Na polepenou krabici nakreslíme obrys slípky a vystřihneme, co je třeba. Nezapomeneme odstřihnout část boků, aby vznikl "košíček". Vybarvíme hřebínek, přilepíme zobáček. Slepíme k sobě obě části hlavy a ocasu. Nakonec vlepíme křidýlko a je hotovo. Nachystáno na nabalení výslužky pro nejmilejšího koledníka!



Námět ODTUD. A to je teprve divočina!

čtvrtek 17. dubna 2014

Fóliovníček

Začalo to vlastně už před čtyřmi týdny. Přesně na den.

Pěstitelé naplnili truhlík substrátem, zaseli salátová semínka a řádně zalili. 
(Velmi řádně. Vlastně to vzali jedním vrzem i s vytíráním kuchyně a přilehlých prostor.)
Já pak vytyčila "kostru" budoucího fóliovníku. Stačily tři dráty - tak pevné, aby držely tvar, ale ne zas tak tuhé, aby na to bylo potřeba vzít jakýkoli nástroj. Délka každého - asi půl metru. Konce zastrčené do hlíny asi deset cm hluboko. Nahoru kus fólie - rozstřihla jsem první igelitový pytel, který mi přišel pod ruku. A aby to celé dílo drželo pokupě, obmotala jsem to lepicí páskou. Chvíli jsem si lámala hlavu, kudy tu přírodu vlastně budu zalívat, ale bylo už pozdě a tma, tak jsem to nechala na jindy, že se to pak nějak vyřeší.

No a taky že se to vyřešilo. 
Do rána se fóliovníček zapařil a pak ty těžké kapky stekly zpátky 
do hlíny. A na další den zas. A zas. A znova. A pak se objevily první výhonky, ale půda byla stále vlhká. A výhonky rostly a košatěly a zelenaly se ostošest.. no nebudu vás napínat. Vyrobili jsme si svoje vlastní mikroklima a za celý měsíc jsme na zahrádku ani nesáhli, jen se kochali pohledem. Když hlásili noční mrazíky, měla jsem cukání vzít truhlík domů do tepla, ale nějak se na to zapomnělo a salátek kupodivu přežil. 
A to až do dnešního slavnostního zelonočtvrtečního odhalování:



A jak chutnal? Úplně stejně svěže a čerstvě, jak vypadal!


ZTROUBYVEN: Zelený čtvrtek, velký pátek

Místo tradiční nádivky jsme si letos upekli špenátový quiche.

Těsto je velice jednoduché:
 2 díly hladké mouky, obyčejné nebo špaldy
 1 díl másla (na obvyklou formu o průměru 24cm stačilo přibližně čtvrt kila a půlka kostky)
lžička soli a tolik vody, aby se s těstem dobře pracovalo - stačí pár lžic

A náplň - ta je ještě jednodušší:
balíček špenátu 
jedna zakysanka (250ml)
může být vejce 
sůl 
Vše smíchat a přičesnekovat podle rodinné chuti. 
Pak vylít do připraveného těstového pelíšku a péct, dokud náplň nezpevní. Na 180 stupňů to trvá asi hodinu. Uprostřed bude vypadat ještě docela tekutě, ale po dalších patnácti minutách quiche vychladne a ztuhne tak, že půjde pěkně krájet.

A dobrá rada nakonec - upéct radši kiše dva. Po studenu totiž chutnají ještě líp než zatepla, 
 z jednoho kousku ale málokdy na později něco zbyde..


A po večeři - jidášky. Receptů je všude spousta, tak jen pár návrhů na neobvyklé tvary. Kromě tradičních uzlů třeba ptáčci..



.. nebo zajíčci:


středa 16. dubna 2014

Kukaň

Šišaté ošatky už mě přestaly uspokojovat.



Tak jsem se vrhla na vyšší stupeň košíkaření. Bohužel u tohoto umění je ZÁKLAD právě to nejtežší. Ale když už se jednou zvládne, jde to dál úplně samo: 


Upleteno už asi tři týdny a pořád to drží tvar i tvář! Dokonalý návod i pro gramlavé jako já je
od Daniely - díky za něj a běžím dál trénovat!


Řepánek..

..aneb jak obarvit vajíčko na přírodno..

.. a to během deseti vteřin.


Žádné vaření, dlouhé máčení a podobné kouzlení. Rozřeže se řepa a šťávou se vejce potře. Hotovo. 
Ale pozor - barva není světlostabilní a na přímém slunečním světle zhnědne a zošlkliví.  Ovšem jako krátkodobá ozdoba svátečního stolu je perfektní. Nebo znáte jiný způsob, jak získat takhe intenzivní růžovost? :o)



neděle 19. ledna 2014

Angry buns!

I s tutoriálem.

Taky jsou u vás na vrcholu popularity? 
U nás jo - a nedají se za žádnou cenu sestřelit.
Tak jsme si je upekli i k večeři.



A ještě detailní popis, jak na ně:


1 - na kulatou houstičku čtvereček těsta. Řádně zapíchnout špejlí, aby se zobáček při pečení nesesmekl



2 -vytlačit do zobáčku drážku tupou stranou nože



3 - stejným způsobem připíchnout dvě kuličky z těsta jako oči a malý váleček jako rozzlobené obočí




4 - nastřihnout čupřinu a ocásek



5 - ready to go - už jen zvýraznit očka pomocí zabodnutých lněných semínek



A do útoku!!!

sobota 13. dubna 2013

Free frézie!

Urychlila jsem frézii!

V chytrých knížkách psali spoustu užiečných věcí, kam, kdy a jak hluboko zasadit cibulky, v jaké teplotě a jak dlouho je nechat odpočívat a která zaříkávání nad nimi pronášet, aby vykvetla na Vánoce, na Silvestra, či na Valentýna - na mě to ale bylo ohromně komplikované, takže jsem je jen píchla do hlíny a poctivě zalívala a kdo by to byl řek? 
Nakonec se mezi asi metrovými listy opravdu objevila nějaká poupátka!
Celková bilance - několik nádherně vonících květů na dvou stvolech z deseti cibulek, čímž jsem se dostala na pořizovací náklady bezpracné frézie z květinářství. 
Ale tyhle jsou MOJE :o)))






neděle 31. března 2013

Velikonoce

Svátky jara. Svátky vzkříšení. Svátky naděje.

Pokud se zrovna člověk třesoucí se zimnicí a oblblý horečkou nekouká z okna na půlmetrové závěje všude kolem...
 
Ještě jsme stihli ve čtvrtek pojíst špenátu s polentovými nočky.
V pátek napéct kváskové jidáše. 
V sobotu doplnit linecká hnízdečka marcipánovými vajíčky. 
A pak už nás přemohla choroba definitivně.





Vajíčka se naštěstí nazdobila skoro sama - přes noc. Tento rok byla leptaná. Na několik hodin namočená do silného roztoku kyseliny citronové (polévková lžíce ve dvou decilitrech vody), poté na chvilku do barvy...




...a položená do narychlo umotané ošatky tvořila spolu s větvičkou zlatého deště jediný ostrůvek jara v moři ponurosti.







pondělí 9. dubna 2012

ZTROUBYVEN - velikonoční


Začalo se tradičně nádivkou na zelený čtvrtek..



..pokračovalo Pikkperníčky v pátek:




Recepis je tu už od loňska, ale komu jsem slíbila tutoriál na velesložité malování zajíčků, tu je:





V sobotu následovaly mazance a beránkové housky:





Dále ptačí milostné trojúhelníky:



Už si to vyřešili ;o)




 A skončilo se v pondělí pomlázkovým zajíčkem:

 Zleva.


Zprava.
 

Zezadu.


Zepředu.


Shora.


Au.


Auau. 

A tímto prohlašuji letošní Velikonoce za oficiálně ukončené.