úterý 12. března 2013

Bártovo voko

Vlastně voči.

Tady si ho vypíchli na Halloween, ale my se rádi děsíme celoročně, takže jsme si ho klidně dali v březnu. 

Recept je jednoduchý:
trocha malinovky (domácí)
tři lžíce lipánku (domácího)
plátek kiwi (přespolního)



A pak vidličky do ruky a mírumilovné pojídání tohoto dezertu může začít. 


neděle 10. března 2013

Jaro. Homemade.


Než se konečně a definitivně vynoří to opravdové, udělali jsme si svoje vlastní, takové domácí.



Zlikvidovali jsem za tím účelem jeden karton od vajíček. Kalíšky nastříhali na kvítky a lístky, nabarvili.  Základem věnce, který nám byl inspirací, je kruh z lepenky, my jsme si na to uvinuli obroučku z vrbového proutí a vysušené kvítky přitavili pistolí.


A bylo to. Teď si klidně může ještě měsíc sněžit.

čtvrtek 7. března 2013

Můj brácha má príma bráchu


Edudant a Francimor. Malý a Velký. Modrý a Bílý.

Ale můžou mít všechny barvy, v jakých se dají pořídit balónky. Do nich vecpat play-doh nebo nasypat písek a nalít trochu oleje, tak aby po promnutí vznikla měkká, poddajná hmota (ale jen do silných, kvalitních balónků - takové ty levné tenoučké olej za pár dnů rozleptá.) Pořádně zauzlovat a pak už jen přimalovat líbeznou tvářičku. Práce na pět minut, kamarádi na mnoho hodin! 

Děkujeme za jednoduchý nápad 



A ještě smečka pro kamarády ze školy:


úterý 26. února 2013

"Májka"


Kdesi na návštěvě jsme ochutnali a moje ubohé zanedbané děti začaly skuhrat, proč to doma nemáme. Tak už máme:




Recepis na jednoduchou "Májku" bezéčkovou:

1 porce kuřete (nebo 20dkg drůbežích jater)
1 kelímek 12% smetany
sůl, pepř, paprika, případně bylinky podle chuti
instantní rýžová kaše (přibližně 10dkg)

Kuře povaříme do měkka v asi půl litru osolené vody. Maso obereme a vrátíme zpět do vývaru (měly by ho zbýt přibližně 3 dl). Rozmixujeme do hladka, přidáme koření a smetanu. Zahustíme rýžovou kaší a případně ještě krátce povaříme. Necháme v chladu rozležet do druhého dne.

sobota 23. února 2013

Chemie noci upije

Je to opravdu tajemné kouzlo, při kterém se dějí věci.

Originální návod je tady a na fotce zase všechno, co budeme k pokusu potřebovat - škrob, jód, práškový vitamín C z DM, peroxid a nějaké nádoby.

 

A náš zjednodušený postup:

 Hrneček A:  60ml teplé vody + dvě třetiny odměrky céčka + 1 lžička jódu. Řádně promíchat.

Hrneček B: 60 ml teplé vody + 1/2 lžičky škrobu (je lepší použít škrob tekutý, ale funguje to i s práškovým, jen je reakce pomalejší - ale zase ji nepropásnete) + 1 polévková lžíce peroxidu. 
Řádně promíchat. 

A teď se oba roztoky slijí dohromady a může začít plnění bobříka trpělivosti. Během několika vteřin nebo možná minut čirá tekutina najednou zmodrá. Můžeme měřit čas, jak dlouho boj mezi temným rytířem jódem a bílou princeznou kyselinou trvá, když jsou roztoky teplejší nebo studenější, nebo můžeme do roztoku přidávat na střídačku vitamín a potom zase jód a sledovat, jak bude bitva probíhat dál. 

Koho zajímá vědecké vysvětlení, nechť gůglí pojem "chemické hodiny" - nám prozatím stačí estetické hledisko. ;o)



Už!

A teď zase zpátky, přisypat vitamín C:




 (Mnohem efektnější je sledovat pokus ve vysoké sklenici, to se ale špatně fotí.)

A tady můžeme kouknout, jaká chemická kouzla umějí profíci: https://www.youtube.com/watch?v=BqeWpywDuiY  (Bez speciálních brýlí se doma určitě obejdeme, zato při práci s jódem doporučuji nějaké jetější oblčení, obzvlášť, pokud máte vachrlatý stůl ;o))

neděle 17. února 2013

Dům. Teda loď. Možná hausbót.

 Tento domeček..

..se líbil už dávno. Až mi konečně padla do ruky jedna pevná lepenková krabice.
Hlavě rodiny zase padl do ruky ostrý řezák a odstranil z ní všechno přečuhující, a tak jsme si vyrobili podobnou stavbu svépomocí. Pak už stačilo jen propíchnout dírku a svázat vršek provázkem a mohlo se začít bydlet. 

Samozřejmě - byla to jen hrubá stavba a chtělo to ještě pokračovat v tesařských pracích.


A hned po jejich dokončení byla stavba povalena na bok a stal se z ní KORÁB.


Na druhý den ovšem nastal konec mírumilovným účelům a od té doby se na ní plaví jen piráti.


Sem tam ale korzáři přirazí ke břehu a zabývají se drobným pultovým prodejem.


A až jednou zájem opadne, přestěhuje se tato multifunkčnost za skříň, aby si počkala na příští zimu a plískanice, kdy se nedá chodit ven. Uvidíme, jaká dobrodružství se v ní zase budou dít.

středa 13. února 2013

Kváskové koblížky

Kvásková posedlost pokračuje, ani o masopustním úterý si nemůžu dát pokoj.

Kvásek jsem si připravila už o pár dnů dřív, lžíci žitného jsem zalila hrnkem vody a dokrmila celozrnnou špaldovou mouku (přibližně taky hrneček jí byl).
V den D dopoledne jsem ke kvasu přidala půl hrnku cukru a další dva hrnky mouky - tentokrát už jen hladké pšeničné. Ještě vajíčko (lze vynechat) a šest lžic oleje nebo 5 deka másla. A lžíce kysané smetany na zjemnění, je-li libo. 
Citrónové kůry trošku, špetku muškátového oříšku - taktéž položky volitelné. 
Ze všeho zadělala těsto, které bylo pevné a tuhé (protože špalda ve finále zase povolí, tak aby to drželo tvar) - pokud není, je třeba přimoučit!

Po pár hodinách těsto nakynulo a mohlo se přistoupit k dalšímu kroku - samotnému koblížkování. Do každého lžičku domácí malinové marmelády, pořádně zakoulet a zase ponechat svému osudu na teplém místě. Oproti běžnému kvasnicovému pečivu jim nakynutí trvalo několikrát déle, ale dočkali jsme se. 

A pak už obvyklý postup, na kokosáku smažený, na okně chlazený:





středa 6. února 2013

Plsť v hrsti..

..radosti dosti!

A tohleto praktické využití plstění se nám zalíbilo velmi. Ale srdcata jsou jen pro holky, že jo. Naštěstí máme na výběr ze spousty pánských formiček, takže to nebyl žádný problém. Napoprvé vyhrálo fáro, je takové jednoduché bez zapeklitostí, příště dáme pod jehlu něco komplikovanějšího.


Detail v životní velikosti. Ovšem naživo to není tak rozmazané - nějak mi asi v ruce zůstal plstící třes, či co..?



   Tak - a uhodl by někdo, že je pod vozidlem na silnici pořádný výtluk?


neděle 3. února 2013

ZTROUBYVEN: Špaldáčky..


.. jsou původním povoláním Sádlačky. Takové to babičkovské vánoční cukroví, co ho děláváme na Vánoce.

A protože letos mizelo po hrstech a někteří z nás nutně potřebujeme vykrmit, zkusila jsem je rekvalifikovat, aby to bylo aspoň trochu zdravější. Takže místo klasické pšeničné hladké - špalda. Místo části sádla - kokosový olej (dá se jím nahradit i celý objem, ale to jsou pak výsledné sušenky dost suché a méně chutné). Místo kakaa - karob. Cukr - oproti sádlákům snížit aspoň o třetinu, ale klidně i o polovinu. Však se to dá případně ještě lehce pocukrovat hotové na talíři. A aby to mělo šmrnc - přisypat trochu skořicice, kardamomu nebo instantní kávy. Ukoulet koule a upéct ve středně horké troubě. Nechat odležet do druhého dne, dovolí-li okolnosti (ale asi nedovolí..).  Anebo skladovat v krabici na polici až někde u stropu.



A tady je výsledný recept: 

30dkg hladké špaldy (nebo napůl s pšeničnou) 
15-20dkg cukru
12dkg sádla
12dkg kokosáku
2-3 lžíce kakaa nebo karobu
půl lžičky skořice nebo kardamomu (nemusí být)

sobota 2. února 2013

Drahokamy ll.

Nejlíp se vyjímají v kontrastu s bělostným snížkem.

Výroba je snadná - vodu s potravinářským barvivem nalijeme do neporušeného mikrotenového sáčku a necháme zmrznout v misce s kulatým dnem. Radši doma v mrazáku - pokud je venku kolem mínus dvou nebo tří stupňů, vzácný poklad nepromrzne do dostatečné hloubky a z toho by mohl být pořádný prů.. průsak! 
Pokud nejdou z pytlíku vyndat, pomůže trocha teplé vody. 


A pak už - ven nimi! Na sněhu vypadají náramně dekorativně a dá se s nimi provozovat ..




..opravdové umění!!


A kolemjdoucí se nestačí divit.. ;o)

neděle 27. ledna 2013

Bufet. Pro kosy, sýkory a jiné potvory..


.. do kterých to jednou stranou padá a z druhé teče.

Chtěli jsme je vypudit z našeho parapetu a tak jsme okopírovali jednoduché recykrmítko z vedlejší ulice. Tam se u něj srocují ukřičené davy a přetahují se o každé zrníčko.




A u nás? Ani nožka, ani pařátek. Proč jsme tak pečlivě vystřihovali otvor, zahlazovali ostrý okraj nahřátým drátkem, aby se nikdo nezranil a dobře se přistávalo, proč jsme pečlivě míchali to nejlepší zobání, co jsme doma našli? Vážně nevím. Krmítko zůstává opuštěné a srocování nadále probíhá za naším oknem, nejlíp hned brzo ráno. Ale co, rytmické klování zobáčků je stejně příjemnější než jakýkoli budík. :o)


Severní Ossetie..

.. tam to žije. Ale jako všude jinde se tam i umírá. A to obzvláště poeticky.

Tahleta vesnička  mě upoutala na první pohled a musela jsem vyrobit její malou kopii. Až potom jsem začala  pátrat po tom, kde že se vlastě nachází. A když jsem to zjistila, dozvěděla jsem se taky, že to není dědina, ale hřbitov. Což snad objednavatelce Noemi - religionistce - vadit nebude? ;o)


U nás je ale zasněženo:


pátek 25. ledna 2013

Drahokamy l.

Rubíny, smaragdy, safíry, diamanty a ametysty.

Ty jsme všechny měli. Sice jen na chvilku, než se rozpustily, ale aspoň s nimi byla legrace. 
(Pokud o tom náhodou nevíte, tak jejich naleziště máte doma taky. V mrazáku. Až zas jednou budete rozmrazovat, stačí kusy ledu posypat potravinářským barvivem.)




neděle 20. ledna 2013

Svíčky ježaté

Ještě zbývá spousta dlouhých večerů, kdy budeme muset zahánět tmu.

Tak jsme si nazdobili ještě pár svíček, tentokrát úplně jednoduchým způsobem. 
V hlavní roli zase hoblinky ze strouhání voskovek. K tomu dospělec u sporáku, který nad plamenm nahřívá svíčky ze všech stran. A rychle zatepla předává umělcům, aby je pováleli v předem nachystané barevné kompozici.





sobota 19. ledna 2013

Quido - new generation

aneb nejen chlebem živ je člověk a kvásek se dá použít i na ledacos jiného. Tak zkouším:


Recept na Kváskové kyselo jsem našla v Dadalově kuchařce:
(A bylo výborné)



Kváskové bliny mě naučila babička. Recept tu už jednou je, ale je tak jednoduchý, že ho napíšu klidně znova:
To se vezme žitný kvásek (asi 2dl), dolije se stejným množstvím vody a dosype se hladkou moukou. Přidá se asi půl lžičky soli. Mouky je třeba tolik, aby vzniklo těsto asi jako na palačinky - a stejným způsobem se bliny také na oleji nebo na sádle smaží. Tohle množství vyjde asi na 5 - 6 blin přes celou pánev (doporučuji litinovou), u nás se spotřebuje asi trojnásobná dávka na posezení. Chuť je zvláštní, zemitá a kyselá. Se zakysanou smetanou, případně jogurtem nebo zapíjené podmáslím jsou vynikající. 



A Kváskové beleše: 
Receptura stejná jako u blin - do 3dl kvásku přidáme stejné množství vody, trochu soli a zahustíme hladkou přeničnou moukou. Tentokrát ovšem musí být těsto husté tak, aby se dalo vykrojit lžicí a udrželo tvar. Beleše se pak pečou na lehce omaštěné pánvi nebo přímo na plotně. Ta nesmí být příliš horká - spíš jen velmi teplá, tak aby těsto stihlo vyběhnout. Zhruba po osmi minutách obrátíme a dopečeme. Větší množství se rychleji zvládne v troubě na plechu. 
Podáváme zase se zakysanou smetanou, mazané škvarkovou pomazánkou nebo úplně alternativně s povidly nebo marmeládou. :o)



sobota 12. ledna 2013

Quido..

.. nebo radši Kvído?                                                                                                                                      
O transkripci jsem začala uvažovat až v nedávné době, kdy jsem jsem si o Něm začala dopisovat s Mými Kváskaři. Ti se totiž rojí v hojném počtu po tom, co jsem umístila naši chovnou stanici na PečemPecen - geniální počin páně Cuketky. A tak se dozvídám o spoustě pekařek a pekařů kolem mě, kteří už dávno vyměnili chuťové podivnosti prodávané ve většině obchodů za radost z vlastních bochníků. Za několik lžic našeho kvásku dostávám spoustu tipů, zkušeností a fotek obzvláště vypečených výtvorů, které skoro voní i přes monitor. :o)

To jsou oni, připraveni na cestu do svých nových domovů.


A tady pár návrhů, jak na to:

- Nebuďte troškaři! Místo mrňavých skleniček doporučuju pořádnou litrovou nádobu, aby měl kvásek dost prostoru a nikam neutíkal. Nejlíp skleněnou, aby se dal sledovat vývoj situace. 

- Ani při krmení nešetřete - dolijte aspoň na objem půl litru a dosypte tolik mouky, aby po zamíchání lžíce stála. Podle mých zkušeností tak získáte kvásek "krotší", ale tak nějak pracovitější. Navíc většina receptů s řidším kváskem nefunguje - těsto je řídké a musí se přidávat mouka a to může být pro začátečníka matoucí. 
(Taky u hustého kvásku dle mého pozorování nedochází tak často k oddělování tekuté a husté složky, plesnivění a podobným nešťastným událostem.)

- Mouku na dokrmení volím buď žitnou, nebo jakoukoli celozrnnou. Celozrnná mu chutná víc a reakce je bouřlivější - ale může ovlivnit recept, takže opatrně - chce to trochu experimentovat. 

V nouzi nejvyšší lze nakrmit i obyčejnou moukou pšeničnou a přihodit trochu otrub nebo šrotu - i na tom si zvířátko pochutná. 

- Po dokrmení dávám Quida do lednice - vydrží tam v klidu do dalšího pečení. Pokud byste měli pocit, že se v lednici nic moc neděje, pak ho nechte pár hodin při pokojové teplotě, v kastrolku s teplou vodou nebo na topení - to ho zaručeně probudí k životu. Jinak ho stačí vytáhnout nějakou chvíli před zaděláváním, aby se trochu ohřál.

- Po odebrání potřebného množství do těsta nezapomeňt zase dokrmit, aby byl opět připraven k akci.

- Pokud nepečete delší dobu, nic se neděje. Vydrží čekat minimálně týden a klidně i déle. Když chcete mít jistotu, že přežije a počká, až se vrátíte z dalekých cest, doporučuji postup pekařského mistra pana Vondřicha - vyrobit "zárodečnou drobenku". To se do kvásku přimíchá tolik žitné mouky, aby získal konzistenci drobenky na koláče. Takto má v chladu zaručeně přežít minimálně 14 dní (ale já ho oživila i po měsíci).

- Dalším způsobem uchování kvásku je jeho zmrazení. Po rozmražení se zase nakrmí jako obvykle a cyklus pokračuje. Tento způsob mi připadá vhodný jako železná rezerva, kdyby něco. 

- Kvásek se taky dá sušit - v tenké vrstvičce se nanese na velkou plochu (tác nebo plech do trouby) a po zaschnutí se seškrábne a rozdrtí. Použití pečícího papíru proces výrazně zjednodušší. ;o) Takto se dá kvásek pohodlně transportovat na delší vzdálenosti, ba dokonce svěřit České poště!

čtvrtek 10. ledna 2013

Rozkvetly nám..

... barborky!

Ano, dnes, 10. ledna. Trochu za to můžu sama, protože jsem, vyděšena faktem, že 3.12. už vlivem neobvyklého tepla nakvétá zlatý děšť, odložila barborkobraní o celý týden, až na jedenáctého. OK, trest byl jasný, když i na Štěpána zůstávaly květy v pupencových povijanech, bude to až na Silvestra. Ale kdeže. Čekalo se ještě dalších deset dnů - což je nakonec fajn, protože místo fádního a unaveného ledna máme tento výhled :o)


(A sakuru už příště opravdu ne, zůstaneme u naší staré dobré české třešně. ;o))

pondělí 7. ledna 2013

Vyjíždíme do dalšího roku..

.. a to i s recyklovanými legráckami.


Formule z toaleťákové roličky jsem objevila tady a slov naštěstí třeba nebylo, protože se tam mluví Maďarsky..:o)

Kola jsme oproti originálu lehce vylepšili - po Vánocíxh se všude kolem potloukala spousta kalíškůod čajových svíček, takže o materiál nouze nebyla. 

A pak začaly závody zvrchu, ze kuchyňského válu opřeného o gauč, a byla to taková rychlost, že jsem to ani nestihla vyfotit!

neděle 6. ledna 2013

Kváskový chléb náš všudezdejší - pár fíglů


Pan Cuketka přišel s geniální myšlenkou - mapou míst, kde bydlí chlebové kvásky
 
A od té doby rozdávám a rozdávám (teda bártruju a bártruju - tu za pytlík mouky, tu za dobrou čokoládu). 
A podle odezvy soudím, že už se pár nových pekařů a pekařinek chytlo a rozšířilo řady nás, těžce postižených - závislých na tom tajemném procesu, na vůni linoucí se z trouby, na napjatém očekávání, jak se povedl tentokrát. 

Přibližný recepis se asi nejlépe osvědčil tento, s větším množstvím kvásku (uchovávám ho v lednici, a ve větším množství to jde tak nějak rychleji)

1/2 kg kvásku hustého, že v něm lžíce stojí (objemem asi kelímek od velkého jogurtu)
2 dl tekutiny (voda, pivo, podmáslí..)
plus/mínus 1/2 kg mouky (základní je pšeničná hladká - ale s typy se dá krásně experimentovat)
zarovnaná lžíce soli
kmín či jiné koření
kousíček droždí (veliký asi jako kostka cukru) - není nutný, jen když management domácnosti neumožňuje dát kynutí dost času, zkrátí proces na polovinu

Z ingrediencí uhnětu (ideálně za pomoci stroje, třeba pekárny) těsto. Je to hotové, jakmile se vytvoří pevná koule, která dobře drží tvar. Když je těsto řídké, přisypu. Celozrnné mouky radši dávám méně - má tendenci těsto příliš zahustit, naopak těsto obsahující špaldu by mělo být pevnější, protože váže vodu jinak, než jsme zvyklí . 

No a pak šikulové vyloží ošatku plátnem, nebo ji aspoň vysypou moukou, dají bochánek kynout a potom ho pomocí magických rituálů, kouzel a zaříkávání přemisťují do pekáčů nebo na plech. Já zaklínadla neumím, nervy mám jen jedny a tak mám na to zlepšovák. 

Ustřihnu kus pečícího papíru velký asi jako dva a půl plechu. Bochánek na něj položím a volně zavinu, aby zbylo nahoře ještě dost místa. Zachytím dřevěným kolíčkem nebo kancelářskou sponkou. Umístím do tepla. Počkám, až zdvojnásobí svůj objem (což může trvat docela dlouhou dobu - klidně čtyři nebo pět hodin a zezačátku se vůůůbec nic neděje, takže se ničeho nelekejte a radši koukejte jinam!). Bez jakékoli další snahy něžně šoupnu do rozpálené trouby. Po chvíli, když už se zpevní kůrka, vytáhnu, kolíček odstraním a papír odhrnu do stran. Potřu chleba vodou kvůli lesku (když nezapomenu) a dám zpátky do trouby, mezitím už trochu stažené, aby se pecenek nepřipálil. Když zezlátne a při poklepu na spodní kůrku "zvoní" (což nastane asi za 35 - 45 minut), je hotovo. Transfer na mřížku a pak dlooouuuhéééé čekání na vychladnutí.


Děťátko připravené k expedici do trouby


Děťátko zabalené na cestu 


Zakrojeno





úterý 1. ledna 2013

V kastrólku vařený podruhé..

.. aneb aby bylo letos penízků jako máku.



Na makovou tradici jsme si vzpomněli po návratu z novoročního výšlapu, když jsme vymrzlí a vyfoukaní stavěli na kafe. Upéct opravdický makovec - na to už nebyl ani čas, ani energie, takže jsem se pustila do experimentů - co tak nahradit kakao mákem a jinak se (skoro) držet původní receptury 
a postupu? Tak jo - jen pár úprav, aby to mělo trochu říz - samotný mák je přece jen trochu fádní: 

  8 zarovnaných lžic mouky
12 zarovnaných lžic cukru
6 zarovnaných lžic máku
1 vanilkový pudink
čtvrt lžičky sody
Vše dobře promíchat a přidat
1 vejce
9 lžic vody
9 lžic oleje
Bylo to nadýchané a šťavnaté a moc dobré - to jsme věděli hned. 
Jestli to bude mít taky účinek na stav financí, to se naštěstí dozvíme až za rok.