neděle 6. ledna 2013

Kváskový chléb náš všudezdejší - pár fíglů


Pan Cuketka přišel s geniální myšlenkou - mapou míst, kde bydlí chlebové kvásky
 
A od té doby rozdávám a rozdávám (teda bártruju a bártruju - tu za pytlík mouky, tu za dobrou čokoládu). 
A podle odezvy soudím, že už se pár nových pekařů a pekařinek chytlo a rozšířilo řady nás, těžce postižených - závislých na tom tajemném procesu, na vůni linoucí se z trouby, na napjatém očekávání, jak se povedl tentokrát. 

Přibližný recepis se asi nejlépe osvědčil tento, s větším množstvím kvásku (uchovávám ho v lednici, a ve větším množství to jde tak nějak rychleji)

1/2 kg kvásku hustého, že v něm lžíce stojí (objemem asi kelímek od velkého jogurtu)
2 dl tekutiny (voda, pivo, podmáslí..)
plus/mínus 1/2 kg mouky (základní je pšeničná hladká - ale s typy se dá krásně experimentovat)
zarovnaná lžíce soli
kmín či jiné koření
kousíček droždí (veliký asi jako kostka cukru) - není nutný, jen když management domácnosti neumožňuje dát kynutí dost času, zkrátí proces na polovinu

Z ingrediencí uhnětu (ideálně za pomoci stroje, třeba pekárny) těsto. Je to hotové, jakmile se vytvoří pevná koule, která dobře drží tvar. Když je těsto řídké, přisypu. Celozrnné mouky radši dávám méně - má tendenci těsto příliš zahustit, naopak těsto obsahující špaldu by mělo být pevnější, protože váže vodu jinak, než jsme zvyklí . 

No a pak šikulové vyloží ošatku plátnem, nebo ji aspoň vysypou moukou, dají bochánek kynout a potom ho pomocí magických rituálů, kouzel a zaříkávání přemisťují do pekáčů nebo na plech. Já zaklínadla neumím, nervy mám jen jedny a tak mám na to zlepšovák. 

Ustřihnu kus pečícího papíru velký asi jako dva a půl plechu. Bochánek na něj položím a volně zavinu, aby zbylo nahoře ještě dost místa. Zachytím dřevěným kolíčkem nebo kancelářskou sponkou. Umístím do tepla. Počkám, až zdvojnásobí svůj objem (což může trvat docela dlouhou dobu - klidně čtyři nebo pět hodin a zezačátku se vůůůbec nic neděje, takže se ničeho nelekejte a radši koukejte jinam!). Bez jakékoli další snahy něžně šoupnu do rozpálené trouby. Po chvíli, když už se zpevní kůrka, vytáhnu, kolíček odstraním a papír odhrnu do stran. Potřu chleba vodou kvůli lesku (když nezapomenu) a dám zpátky do trouby, mezitím už trochu stažené, aby se pecenek nepřipálil. Když zezlátne a při poklepu na spodní kůrku "zvoní" (což nastane asi za 35 - 45 minut), je hotovo. Transfer na mřížku a pak dlooouuuhéééé čekání na vychladnutí.


Děťátko připravené k expedici do trouby


Děťátko zabalené na cestu 


Zakrojeno





2 komentáře: