sobota 12. července 2014

Na hraně

Možná lepší než štětcem.

Na hranování stačí uříznout čtvereček lepenky a pak se hned může začít tisknout. Nebo stírat jako špachtlí.

Domy, ploty, komety. Na drobné detaily to není, ale i samotné rovné linie mají své kouzlo, no ne?





neděle 6. července 2014

Naloženo..

..do láku.

Do nějakého takového, co nebsahuje nic s uměleckým jménem začínajícím na velké E.


Můj první pokus je s tímto receptem:

5 litrů vody
1litr octa
0,5kg cukru
1dkg soli
bobkový list, kopr, hořčičné semínko, nové koření, cibule, mrkev 

Povaříme, zalijeme, zavíčkujeme, zavaříme - a necháme se překvapit. Uvidí se, teda ochutná až na Vánoce.


pátek 27. června 2014

Brownies..

.. jsou tam dole, pod tou barevnou smrští.

Jahody, višně, borůvky, meruňky. Máta, meduňka, sedmikrásky.
Letos to dorostlo a dozrálo všechno najednou a prostě jsem toho musela využít na sladká poděkování pro paní učitelky.


Originální recept, pro jistotu přehrnečkovaný:

Nejdříve se musí 
15dkg másla
2 vejce
2 hořké čokolády (nebo 1 čokoláda a půl hrnku kakaa)
hrnek cukru
4 lžíce vody
a lžička instantní kávy 
vyšlehat do pěny. 
A pak se lehce vmíchá
hrnek polohrubé  mouky. 

Směs se rozetře na plechu v asi centimetrové vrstvě na pečicí papír a rychle upeče, tak aby vnitřek zůstal ještě trochu vlhký (na vytažené špejli musí zůstat drobečky). 
Kulatou formičkou nebo skleničkou se vyřežou kolečka, která se pak ozdobí šlehačkou a ovocem.




A pak už jen nechat pár hodin odležet a řádně vychladit.

sobota 14. června 2014

Sliz slizký - úplně přírodní

Psyllium..

.. tohle slovo je slizké a kluzké samo o sobě. A když se povaří - tak je to nejslizštější na celém světě a dají se s tím provádět pěkné slizárny! 



Dokonce si z něj člověk můž vyrobit i náhradní mozek (nebo něco takového) - pokud ho náhodou potřebuje:


Anebo ho probarvit na zeleno (prý něco takovho určitě odkapává ze zombíků - ale to nemohu potvrdit, nemám naštěstí přímou zkušenost):


A jiná várka - hustější a hutnější. Připravená na výrobu hopíků.. 




A samozřejmě tajná receptura (jen jestli si ji dokážete zapamatovat, je to děsně složité ;o))

1 dl vody + jedna navršená lžíce psylia 
 (pro uspokojení slizkých potřeb dvou juniorů je dávka z půllitru vody tak akorát). Rozmícháme a vaříme tak dlouho, až má směs požadovanou konzistenci - určitě by se ale měla snadno odlepovat ode dna rendlíku. A pokud je to náhodou moc řídké, dá se to kdykoli do hrnce vrátit a ještě pár minut přidat. 

Skladovat v lednici - vydrží minimálně týden.

sobota 7. června 2014

Planetární


Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto taky.

(Protože my jsme s ním nikdy kamarádit nepřestali, ať si astronomové říkají, co chtějí.)


Solárně systematický dort jsme prostě potřebovali a užili jsme si jeho výrobu se vším všudy - tedy nejen při konzumaci, ale už při výrobě. Úplně nejvíc zabrat nám daly právě marcipánové planety. Zjistit ty správné vzájemné poměry a vymyslet velikosti tak, aby i mrňous Měsíček byl ještě vidět a zároveň těžký obr Jupiter nevypadl z dráhy, nebylo nic jednoduchého - a to Sluneční soustavu ještě čekal transport! Oproti tomu bylo mnou velmi neoblíbené potahování úplná legrace a proces očerňování (díky tipu tety Zdenčí) zábava číslo jedna.

Ale pěkně po řadě:
- korpus spodní byl samozřejmě pevnější (brownies)
- korpus horní byl jen lehký piškotový
- planety z marcipánu, malované potravinářskými barvičkami jen na povrchu (malé upevněné na včelařském drátku, velké na špejlích)
- slunce z roztavených bomparů zformovaných do polokoule
- hvězdičky ze stříbrných cukrových bombonků
-Saturnův prstenec opět ze včelařského drátku
- a samotný vesmír z velmi nepoetického dřevěného uhlí (samozřejmě rostlinného, konkrétně Carbofitu) rozmíchaného ve troše vody



V jiném světle:



A ze zákulisí:






čtvrtek 5. června 2014

Žížalky v hlíně

Super jednoduché a superefektní u publika.


A hlavně si je čerstvý pětiletec může na svou oslavičku uplácat úplně sám.


Potřebujeme jen:
- barevné papírové košíčky
- kolečka z piškotovho korpusu nebo kupované piškoty (jako základ)
- domácí nebo koupené rozdrcené koka sušenky pokapané kakaem a zase spojené krémem nebo nutelou (jako hlína)
- želatinové žížaly (jako žížaly)

Inspirace z Pinterestu :o)

čtvrtek 22. května 2014

Tvrďáci

Vyrobit si svoje vlastní dinosauří figurky - no není to sen?

Ne není. Je to realita! Musíte jen pořídit za pár šupů ty správné formičky 
A play-doh. My jsme samozřejmě použili náš doma vyrobený - obarvený trochou karobu, takže výsledek byl dokonale šedobahnivý:


A pak už jen spooousta trpělivosti a čekání, až to konečně vytvrdne a zfosilní.


 Ale za týden jsme se konečně dočkali a dinosauříci se mohli pustit do boje mezi kapradinami.



čtvrtek 15. května 2014

Žirafí krk..

..se rozhodně nevydařil tak efektní jako u originálu.  

Pokusila jsem se o něj celkem třikrát. 
Bílé těsto zahustila mnohem méně, úplně stejně a  mnohem více než to hnědé. 
Ale pokaždé se to spojilo dohromady a kontury nikdy nebyly tak zřetelné jako u vynálezce tohoto nápadu.
 Ovšem radost byla i tak veliká a všem chutnalo, takže mi to nevzalo chuť do dalších pokusů někdy příště.. a nejspíš s jiným těstem, než s roládovou klasikou 
(5 vajec + 5 lžic cukru + pět lžic hladké mouky).








Medvědi vědí..

.. co je dobré!

Přece mandličky..
A tak je drží a drží a nepustí!  
Inspirováno zde, snědeno o narozeninách v oddíle.

Snad sportovcům dodali sílu medvědí.





neděle 11. května 2014

In pink

Tyhlety růžičky jsme si prostě museli vyzkoušet.

Žádné hraní na realitu, jen ruličky svinuté z dlouhého marcipánového jazýčku. Dokonale jednoduché - efektu je dosaženo jen probarvením různými tóny růžové. U míchání barev je třeba trochu hlídat, aby se z něžné růžové nestalo rudé peklo, ale zbytek už zvládnou dětské tlapky úplně samy a z obyčejné šlehačkové rolády se za chvilku dá vyčarovat malý klenot pro babičku.




čtvrtek 8. května 2014

Našlápnuto

Další z dlouhé řady oblíbených sušenkových receptů..

..tentokrát všeobecně oblíbené a milované Koka. 

A aby nebyly jen takové úplně obyčejnské, nechali jsme je pošlapat našimi místními dinosaury.






No a tady už jsou šlápoty úplně zkamenělé - teda co to povídám - upečené! 
(A s kamením rozhodně nemají společného vůbec nic, právě naopak. Jsou křehoučké a rozplývají se na jazyku.)


A abych pro samé obdivování tlap nezapomněla na recept:
2 žloutky
20dkg jemně mletého kokosu
20dkg hladké pšeničné nebo špaldy
3-5 lžic kakaa






10dkg cukru moučky

(A když se těsto trochu drobí, ještě lžící vody. Ale jen jednu!)


















































































sobota 3. května 2014

Žako-boti

Stará nudná stavebnice.

Zdánlivě definitivně spadlá z lopaty, protože prstíky už jsou dávno šikovné na Lego. 
Ale než odejde na další štaci, zahraje si ještě životní roli v novém převleku.

Inspiraci jsem objevila tady, kukadla jsou z papírnictví (přilepená tavnou pistolí) a zubiska z bílé elektrikářské pásky.






sobota 26. dubna 2014

Koláž z fotek..

.. aby babička mohla koukat na nejmilejší gzychtíky od rána do večera!

Co taky jiného s tou přehršlí momentek? Odstřihnout zbytečnosti a pak poskládat podle klíče časového nebo tématického. Když je rozvržení hotovo, přichytit k lepenkovému podkladu malým čtverečkem oboustranky (opravdu malým - to aby to šlo v případě potřeby lehce strhnout a poupravit).
A když už jsou všichni se svou pozicí spokojení, nikde nečouhá ošklivý podklad, ani nic nepřečnívá, opatrně celé dílo obrátit na kus polyetylénové fólie (k dostání v papírnictví, v dvoumtrové roli, pod krycím názvm "celofán", se kterým nemá absolutně nic společného), pečlivě zahnout a přilepit. Čistá a hladká pracovní plocha by měla být samořejmostí, další pár rukou vítán! 

A čím jsem vlastně měla začít: připevněním provázku na zadní stranu, aby ta krása mohla být pověšena na čestném místě:




Hotovo!



pondělí 21. dubna 2014

Zelí-konoční pondělí

Barvení mělo letos proběhnout pouze v přírodním duchu.

Jemně a decentně. 
Byly připraveny přírodniny. 
Listí a koření, byliny a traviny. 
Nakonec ale byla použita jedna jediná ingrediance: zelné listy. 
Samozřejmě zelí červeného. Dívíte se tedy, jak je možné, že má každé vejce úplně jinou barvu? 

To máte tak: některá vajíčka byla původně bílá, jiná světlounce hnědá, další tmavá. 
Některá se ze zelím vařila, jiná byla jen potřena zelnou šťávou. 
Ta za horka, jiná za tepla, další za studena. 
Některá byla ponořena posléze do octu, jiná do roztoku se sodou, jiná do ničeho.
A výsledkem těchto chemických experimentů byla tato něžná nádhera..


Jen se teď nemůžu rozhodnout, jestli vypadaly lépe spíše na slunci, nebo v polostínu?


V každém případě doporučuji vyzkoušet všem - tak napínavé barvení jsme ještě nikdy nezažili, nikdy jse neměli ponětí, jaký odstín z toho kterého pokusu nakonec vyleze :o)