úterý 31. července 2012

Schody, schody do pohody



Zatím tedy jen do hluboké jámy.

Ale jednoho krásného dne bude díra určitě dost dlouhá, široká, hluboká a možná i trochu bystrozraká a napustíme do ní vodu a budeme mít jezero a budeme v něm řádit.. ale do té doby zůstáváme na zemi a vyrábíme schůdky. Jsou sice trochu vachrlaté, ale fungují a šestiletý je dělal sám, takže je oficiálně prohlašuji za dokonalé a pokud se náhodou za pár týdnů rozpadnou, vyrobíme nové, protože to chce jen pár zašpičatělých klacků a nějaké ty ploché kameny a to největší kladivo, které se u nás najde.



pátek 27. července 2012

Quašáky

Tak schválně, která je ta pravá? Před, nebo po?


Okurky řádně probodané, voda a sůl, česnek, kopr a křen. A čtyři dny klidu. 
Léto ve sklenici.


sobota 21. července 2012

Aldentní kalendář

Už je to tak.
Vypadl první, vypadl druhý, třetí se kývá.. chtělo by to nějakou evidenci.

Takže tu je můj vlastní vynález - Aldentní kalendář.

Výroba je velmi jednoduchá, pětiminutová. Dva pásky tvrdšího papíru o rozměrech přibližně 5x15 cm. Z jedné strany nastřihnout dvaadvacet výstupků. Nezapomenout dotvarovat třetí špičáky a trochu zaoblit stoličky. Pozor, ty krajní dva výstupky samozřejmě nejsou zuby, ale plochy pro spojení čelistí. Narudit dásně. Sepnout pomocí drátku nebo protáhnout provázek.




Odpadlíky označit datem ztráty.
 


A pryč s nima. Ať má Víla Zubnička záznamy v cajku.

úterý 17. července 2012

Cukslanečci

Cuketa je taková zelenina o ničem. Téměř nez chuti a bez zápachu. Smažená nic moc, hodí se tak leda jako "plnidlo" do ledasčeho od karbanátků až po lité koláče.

Tak tento názor jsem měla až donedávna. Než jsem objevila tenhle recept. A teď je mi litrová sklenice málo.  Nalezeno na veganské kuchařce mezi spoustou dalších skvělých receptů.




Lehce upravená verze:  

1 velká nebo více menších cuket, žlutá je trochu lepší než zelená
1 velká cibule (nebo klidně víc)
lžička soli, lžička cukru, půl lžičky sypaného vitamínu C, 2 lžíce oleje, pepř a případně další koření (nové koření, bobkový list..)
Nakrájet na tenké plátky, promíchat, nacpat do sklenice. 
Konzumovat se dá za pár minut, ale až na druhý den to získá potřebné grády a za týden je to úplně pravé cuketové.

neděle 15. července 2012

Wimbledón


Tenis je parádní sport. Hrajeme ho po svém. Takovou veeelmi pomalou a veeelmi pohodovou verzi.


Výroba raket je jednoduchá - kolečko z tvrdší lepenky, klacek nejblíž po ruce, izolepa. Když se hráči strefí raketou jeden druhému do nosu nebo do čela, nenaskáčou boule, ani neteče červená.

A místo míčku nafukovací balónek. Lítá pomalu a jeden si stihne dobře rozmyslet, jestli na něj půjde fórhendem nebo bekhendem.








Tohle konkrétně bude asi out, ale celkově je slowtenis velice in. Jen kdyby ty balónky tak často nepraskaly, hm.

čtvrtek 12. července 2012

Vyšťavení

Tento recept na malinovku mě okamžitě zaujal. Proč na sirup nevyužít voňavého listí a plody radši nezkonzumovat za čerstva?


1 čtvrtlitrový hrneček ovoce (maliny, jahody, rybíz, borůvky..)
80 listů (malinových, jahodových..)
8 dl vody 
1 kg cukru (nebo méně - pak je ale šťáva řidší a je nutné ji zavařit)
1 lžíce práškového vitamínu C (dodat až po vychladnutí - pokud se šťáva bude ještě zavařovat, má význam jen pro okyselení)

Ovoce a listí povařit deset minut. Vymačkat přes plátýnko, přidat cukr a znovu povařit. Po vychlazení přidat vitamín C. Stočit do lahví. Případně zavařit.



Maliny ještě nebyly, tak jsme vyzkoušeli první dávku s jahodami. 




Nachystáno, může se zatopit pod kotlem.




Hotovo! 


A ještě několik poznámek: 

- čistě jahodový sirup je fajn, ale málo výrazný - chce to přidat ještě trochu citrónové šťávy (nebo oblíbeného sypaného vitamínu C) na přikyselení
- nebo jahody říznout rybízem
- pokus se snížením dávky cukru se nezdařil - chuťově byl sice ještě lepší, ale za pár dnů se objevila plíseň (takže příští várku rozhodně s menším množstvím cukru a zavařit)

úterý 10. července 2012

Foukaná


Takhle už jsme foukali vloni - ale jen s tuší.

Vznikl strom, kterému jsme nakonec dokreslili listy a ptáky. 
Letos jsme se pustili do barev. 
Na velký papír se kápne barva a pak se pomocí brčka rozfoukává, co dech stačí.





Výsledkem je podle některých Barbucha - strašidlo Kuby Kubikuly. Já ale docela jasně vidím Dona Quiota na Rozinantě a věrného Sanchu. :o)

sobota 7. července 2012

Fritule

Jsou to nejrychlejší, co se dá připravit, když famílii začne honit mlsná.

A recepis je pouze třísložkový:
Hrnek polohrubé mouky + půl lžičky sody (špetka soli asi taky neuškodí) - řádně vymíchat, přilít tolik kyšky, aby vzniklo těsto, které je už pevné, ale ještě trochu stéká ze lžíce. Nabrat těsta velikosti švestky, nalít do malého rendlíčku, kde je oleje aspoň 5 cm. (V luxusnější verzi smažit na oleji kokosovém.)


 Při troše místa se fritulky dokonce samy obráti. Pak vytáhnout k odpočinku na savém ubrousku. 



Pokapat čokoládou. Nebo karamelovou polevou. Nebo posypat skořicovým cukrem. 



Nebo vším dohromady!

středa 4. července 2012

Květník za pětník


Tyhle květináče už moc krásou neoplývaly, tož jsme se pustili do vylepšování.

Barevné křídy nebo suché pastely. Když se to nepovede, prostě se to umyje, naopak když už je to dobrý, natře se to olejem a tím se barvy zvýrazní. Voskovkami už je to napořád. Samozřejmě by to šlo i zalakovat, ale to už by květináč ztratil propustnost a svoje dobré vlastnosti.




Jeden rybičkový:



Proužkatí a flekatý:



A celé družstvo.


pondělí 2. července 2012

Amarouni

Zase jedna "senzorická" hra:

Vzadu v kredenci se našel balíček dávno prošlého dortového želé. Bylo uvařeno, vychlazeno (mezitím pohovořeno o agaru, pektinu a vepřových nožičkách) a předhozeno k destrukci za použití nejrůznějších kuchyňských pomůcek.





Včetně vlastnoručního úklidu zábava skoro na hodinu!
Kéž by mělo takhle vysoký neserindex (zisk/náklady) víc hraček..

pátek 29. června 2012

Dvanáctinožka

Na rozloučenou se školkou a jako poděkování všem, co se starali o pohodové začlenění synáčka do kolektývu, jsme upekli perníkovou dvanáctinožku .



Válení těsta a vyřezávání koleček




Navlíkání koleček na drát - povšimněte si, jaké nástroje jsou k tomuto úkonu zapotřebí, prosím. 



A zkompletovaná housena, na louce v trávě, obletovaná motýly.



Takže: Děkujeme za všechnu péči a možná pošleme dalšího..

čtvrtek 28. června 2012

Mlékonéza

Zprvu jsme na celou záležitost pohlíželi s velkou nedůvěrou.

Majonéza z mlíka???  1 díl mlíka a dva díly oleje a ...?



A fakt, že jo. Po pár vteřinách mixování to zhoustlo a zmajonézovatělo!

(Pozor - je důležité mít na mixování úzkou nádobu - takovou, aby mixér "zabral" celý objem najednou.)


A po dochucení solí, cukrem, citrónem a hořčicí to tak dokonce i chutnalo!!
(Na radu zkušenějších jsem později začala všechna dochucovadla dávat hned na začátku - aspoň se to lépe promíchá.)



Od té doby už jsme si s domácí rychlomajonézou pohráli víckrat. Funguje i ze smetany, sušeného obilného mléka (rýžové je nej) a nejlepší je jako tatarka nebo ďábelská omáčka (s trochu rajského protlaku nebo kečupu), po dochucení zanikne i náznak obilné "pachuti". 
A hlavně doporučuji přimíchat bílý jogurt - chuť to nijak neovlivní, zato omáčka nabude lehkosti :o)

Mlékonéza z rýžového mléka

2 vrchovaté lžíce sušeného mléka (rýžové jako téměř chuťově neutrální je nejlepší)
0,75 dl studené vody
2dl oleje
1/4 lžičky soli
1/2 lžičky cukru
1 lžička hořčice
1- 2 odměrka vitamínu C (ocet)

Nejdřív řádně rozmixujeme mléko ve vodě, potom přilijeme olej a mixujeme do zhoustnutí (asi minutu pro hustotu, kdy už přestává téct a udrží tvar). Nakonec přimixujeme dochucovadla a necháme aspoň hodinu odležet v lednici. 


neděle 24. června 2012

Vážení, bude vážení


Dlouho mě zlobilo, že se u nás pixličky od vitamínu C jen tak poflakují bez užitku.

Teda užitečné jsou - jako stavební prvky. A teď konečně přispějí i vědeckým účelům!




2, 4, 8, 16, 24, 32, 40 a 48 deka - v každé krabičce jiná hmotnost. To byl plán, realizace trochu pokulhávala - odměřování dekagramů na váze, která je dílkovaná po pětadvaceti gramech, není až tak jednoduché a nacpat do ní skoro půlkilo něčeho je taky docela oříšek. Nakonec pomohly ložiskové kuličky a uspořené dvacetikoruny. 

Mohlo začít potěžkávání a převažování. 
Určování správného pořadí bylo zábavné a následná kontrola na váze taky.




Nakonec jsme se pekelně soustředili, spočítali celkovou hmotnost všech pixliček a vše ověřili experimentálně.




No, nevyšlo to úplně přesně. Takže jako poslední bod programu jsme se naučili pojem ODCHYLKA. ;o)

středa 20. června 2012

Kosmatice kosmické

Znáte to? Pamlsek typický pro pár červnových týdnů, kdy kvetou bezy. To z těch nasbíraných na zimní čaj vždycky musíme dát pár kousků stranou a...

...chytnout květenství za šťopku
...namočit do palačinkového nebo lívancového těsta
...osmažit po jedné straně
...ustřihnout šťopku a osmažit po druhé straně
...pocukrovat vanilkovým cukrem
...a blaženě se usmívat při konzumaci.








pondělí 18. června 2012

BENDER!


Žádná Futurama, ale Presentrama. Na našem stole, na našich talířích. A navíc - ten náš je přísný abstinent!



Trup tvoří klasický medovník s karamelovým krémem (vlastně dva na sobě, pro snažší krájení, ale uchycené k sobě pomocí špejlí), hlavu taktéž. Ta byla vytvarována v zaobleném šlehacím kyblíku z asi deseti postupně se zmenšujících koleček.
Nohy a ruce jsou už jen ze suchých kulatých perníků, do kterých jsme ještě před pečením vypíchli díru kvůli snadnému navléknutí na dráty. Zubiska a oči z vloček na bílou čokoládovou polevu.




Hadi máme rádi

 Hlavně na oslavy.

 Inspirací byl tento pidi hááádeček - no musíte uznat, že oproti našemu hadisku naprostý amatérismus ;o)


Příště dám ovšem mnohem větší pozor, aby se na sluníčku nevyhříval ani minutu!

pátek 15. června 2012

Šaškování a klaunování...


...no prostě cirkus. To byl námět letošní zahradní slavnosti :



Nejdřív pečlivá příprava




Poslední kontrola nosu - potvrzujeme, že vše je na svém místě, může se vyrazit!




Vlastně ne, ještě zapózovat pro objektivy.




 A už se můžeme ponořit do víru tance!