pondělí 29. února 2016

Štrůůůdl..

..takový úplně celý celičký domácí!

Často opakuji svým dětem - kdyby vás náhodou někdy nějaký bambula štenkroval ve stylu: "O co že neskočíš, nevylezeš, nezapálíš, nesníš, nevypiješ, nezkusíš.." utíkejte rychle pryč, protože z toho nekouká vůbec nic dobrého. Zřejmě proto jsem na výzvu z jisté nejmenované FB stránky, která zněla přibližně: "O co, že nezvládnete doma listové těsto?!", hned na druhý den zadělala ;o)

A jak je mým zvykem, snažila jsem se to ošulit, kde se jen dalo. Žádný vodánek, žádné přenáročné vyskládávání vyžadující intelekt laureáta Nobelovy ceny za geometrii.

Nevybrala jsem recept přímo na listové těsto, ale na croissanty. A oproti stanovenému postupu jsem dále zjednodušovala. Nejhrubší a hlavně nejpatlavější práci jsem přenechala pekárně - smísila kusy vychlazeného másla, mouku a vodu do jednolité hroudy v řádu vteřin. Vyvalování už bylo snadné a rychlé. Další kroky jsem ošidila taky. Recepis vyžaduje, aby prodlevy při chlazení byly půlhodinové - já je zkrátila na deset až patnáct minut 
v mražáku. Vyvalování mělo být celkem devět - ale došla jsem k názoru, že stejně magicky působí i číslo sedm a jestli bude vrstev 2 187 nebo 19683 už není směroplatné ;o) 
Tohle zkrátilo proces výroby přibližně na dvě hodiny (plus spousta prodlev vhodných na opravu domácího úkolu, ostříhání dětiček, jejich transport na kroužek, krouhání jablek, překládání chleba, překládání článku do práce atd.) a pak už bylo těsto připraveno na finální úpravu.
 Z jedné půlky tedy klasický štrůdl, z druhé rohlíčky, plněné vrtulky a podobné blbinky, které jsou tak populární při oslavách.

S těstem se pracovalo velice dobře, celý proces netrval nijak dlouho a výsledek je naprosto srovnatelný s běžným koupeným produktem.

Takže nejdřív potřebné suroviny:
2 a 1/2 hrnku (320 gramů) mouky (použila jsem směs hladké, polohrubé a špaldy)
1 máslo (nakrájené na kostky a velmi zchlazené, nejlépe po hodině v mražáku)
1 lžička soli
2/3 hrnku (160 ml) velmi studené vody

Vše naházíme do pekárny a necháme rychle a krátce promísit. Tím rychle a krátce myslím to, že ze surovin vznikne jednolitý útvar držící pohromadě. Kusy másla by měly zůstat v nezměněné formě - takže délka tohoto procesu se pohybuje v řádu sekund, ne déle!
Vzniklou kouli vyklopíme na pomoučený vál, rozválíme přibližně do čtverce o délce strany asi 30 cm. Pomoučíme, přeložíme na třetiny a znovu na třetiny, tak aby vznikl malý bochánek. Ten zabalíme do fólie a necháme deset až patnáct minut tuhnout v lednici. Pak tento postup zopakujeme. A znova a znova - překládáme alespoň sedmkrát.  

 Pro toho, kdo to nechce jen číst, ale i vidět
původní videopostup zde
(paní vykonává tu matlavou práci v ruce - za nás ji ale udělá pekárna nebo kuchyňský robot!)

Vyvalování - hádejte kolikáté? 
(Aneb skvělá pomůcka pro zapomnětlivé hlavy - při každém vyvalování do těsta vytlačíme příslušný počet dolíčků.)

 
 Listování hotového těsta:


Upečeno:


Zakrojeno: 


Tak zblízka jak to jen šlo:



A ještě nějaký ten fůdstajling:



Drobínky:


Detail listování (nemůžu se dopočítat, kolik že jich je tisíc ;o))



A na skusu (ten chuchvalec uvnitř je asi hermelín): 


Obdržela jsem pochvalu, že prý lepší než z obchodu. Já myslím, že stejné. Každopádně - díky za nakopnutí ke zkoušce. Listové těsto mi už občas docelo chybělo.

středa 3. února 2016

Trojkové tyčinky "jakože od Havlíka"

Trojkové, protože jsme to odměřili se samýma trojkama.
A vůbec, aby se to dobře pamatovalo.

1 hrníček vody
1/3 sádla
1/3 droždí
3 hrníčky hladké mouky (klidně alespoň částečně špaldy)
3 vrchovaté lžíce strouhaného sýra
zarovnaná lžička soli
zarovnaná lžička cukru
špetka vitamínu C (nebo místo vody použít třeba kefír nebo podmáslí)
(hrníčkem se myslí nádoba o objemu 2dl :o))


Vypracované těsto co nejrychleji vyválet na centimetrovou placku, rozkrájet na pásky. 
Estéti mohou hranaté výtvory ještě trochu zválečkovatět. 
Kdo chce, pomaže prošlehaným vajíčkem a posype hrubou solí nebo nějakým zobáním.
Bez dalšího otálení upéct v rozžhavené troubě, aby moc nevyběhly. 
Jakmile zezlátnou, vytáhnout - vůbec nevadí, že ještě nejsou křupavé, však ony dojdou, případně se dají dosušit v chladnoucí troubě nebo na topení.

Dělnická třída v akci:
 

A za deset minut můžeme hrát mikádo:
 

sobota 31. října 2015

KSSSHHH KUUUHHH!!

Kdybyste čirou náhodou nevěděli..

...co tahle dvě slova znamenají, tak je to fonetický přepis zvuku Dárthova dechu. 
Kdyby to takhle nestačilo, nějaký dobrák dodal na Youtube
 to aby se nabažil opravdu každý.. 

No a my u nás doma se letošní Halloween budeme kochat raději dojmem vizuálním: 



čtvrtek 18. června 2015

Kolečka..

..kolečka, samá kolečka.

Náhodou mi cvrnkla o klobouk TATO FOTKA ze stránky "Playful Learning".
A tak mě napadlo zjistit, jestli náhodou taky nemáme kreativitu zabitou. 
Nakolečkovala jsem dva papíry a..


.. a je to dobrý, paňmáma kreativita ještě dost žije, ani jsme jí nemuseli vést ruku ;o)






A jak jsem se dneska dozvěděla od tety Emy, prý je tento testík součástí přijímaček na pedagogiku! Co myslíte, vzali by nás? ;o)

čtvrtek 4. června 2015

6

Další narozeninová párty.

Původně jsem chtěla něco originálního a nového, ale mladší děťátko si vyžádalo ověřené kousky. 
Tady je tedy další várka zdivočelých psisek, co sežrala jitrničku (teda vlastně biopáreček),
dort s výkopovými pracemi, které skutečně paralelně probíhaly před naší školkou 
(jen tu dinosauří kostru u nás bohužel žádnou nevykopali :o( ) 
a nakonec pár zvířecích mazanečků, kdyby měla ještě nějaká osůbka ve vývinu trochu hlad.

Happy birthday!!






čtvrtek 15. ledna 2015

Z toustovače sousta


Zase jeden z těch receptů, kdy bandu honí mlsná a odpověď na zoufalé volání musí přijít co nejdřív..

Tak jdem na to, připravíme kynuté těsto:

 1 hrnek tekutiny (voda, kefír, mléko..)
1 vejce (když to nejde, lze klidně vynechat) 
5dkg másla (nebo 5 lžic oleje)
půl kostky droždí
  3 hrnky hladké mouky
 3 lžíce cukru
citrónová kůra
vanilka
 a 
trocha
rumu
k
tomu

Vypracovat, nechat hodinu kynout, rozválet na centimetrovou vrstvu a rozkrájet rádýlkem na trojúhelníky (my teda ne - jen jsme to uplácali do potřebného tvaru rukama, váleček byl zrovna na návštěvě u sousedů)



(Ale nijak zásadně to nevadilo, z toustovače vylezly docela pravidelné útvary.)


(A když jsme toustovač nezapomněli pomazat trochou oleje, tak byly pěkně zlaté po celé ploše ;o))


Pocukrované a poskořicované. 


Anebo mazané marmeládou, povidly, nutelou - prostě dobrou chuť!

pátek 9. ledna 2015

Fixoboti..

.. jsou roboti na kreslení, co za vás to náročné výtvarné dílo udělají skoro sami!



Fixy připevníme na plastovou krabičku nebo kelímek. Gumou nebo třeba lepící páskou. 
Jedinou podmínkou je, aby všechny hroty byly ve stejné výšce. K tomu obří arch papíru, ať je prostor na pořádnou akci.


Vyššího levelu se dá dosáhnout, když fix připevníme ke "špulce" - ta je vyrobená ze dvou lepenkových koleček (samozřejmě nestejné velikosti), roury od toaletního papíru a gumy. Gumička je zajištěná víčky od fixů - stejně je chvilku nebudeme potřebovat. Nebo se dají použít třeba sirky. Fix se upevní do kolíčku na prádlo. Tím je samopis připraven ko použití a můžeme začít krasobruslit po papíře:





A zde hotová díla v plné parádě:



No a když už to dalo tolik práce, přece tu nádheru jen tak nevyhodíme:


pondělí 5. ledna 2015

Tabula rasa

Dveře do tajné komnaty.

Vzhledem k tomu, že je tajná, tak samozřejmě neprozradím, co se za nimi skrývá. 

Ale zato klidně prásknu, čím že to jsou natřené, aby nebyla vidět ta ošklivá lepenka, ze které vznikly: 
Tabulovou barvou domácí výroby. 
Podle původního receptu to měla být prostě obyčejná barva smíchaná se spárovací hmotou. Tu jsme ale v den D nějak nemohli najít, a tak jsme místo ní použili obyčejnou sádru. A pokus vyšel perfektně! Tu je ten správný poměr: na asi 2dl Eternalu zhruba dvě polévkové lžíce sádry. Pracovat je třeba rychle, barva zasychá raz dva. Ale ne zbrkle, protože tak rychlé to zasychání zase není - jojo, původně to měla být taková jednoduchá windowsovká krajinka - jen zelené kopečky a nahoře modrá obloha. Ale pak trochu té modré oblohy ukáplo na louku a vzniklo jezírko. A o chvilku později zase pár kapek zelené trávy skanulo do jezírka -  a rozkvetly lekníny.




Ale jak je vidět, tvůrcům to nijak nevadí a neplánované prvky hnedle začlenili do kompozice: 


John:



No a aby nebyla nuda, tak ještě trochu matematiky:


středa 24. prosince 2014

Dááárečky..

.. zabalené do nejsprostšího papíru a převázané nejobyčejnějším provázkem.

Ale zato ozdobené vlastnoručně vystřiženými vločkami. 

Tak šťastné a něžné!


úterý 23. prosince 2014

Chalupa..


.. aneb ztělesnění mé infantility v perníkové podobě.

Ne, nebudu lhát. Vlastně jsem ji ani nepekla pro děti, spíš pro sebe. 
Ty dva bavilo konstruování plánů, vykrajování dílů, proces lepení, olizování přebytků a první zapalování svíčky uvnitř. 
Ale mě baví následné celovánoční kochání a vůně, která zaplavuje byt ještě tři týdny po upečení. 

Tak se prosím taky koukněte - zepředu i zezadu, z boku levého i pravého, za dne, za šera i za tmy :o)








pondělí 22. prosince 2014

Tekuté cukroví..

.. výhradně pro dospěláky.

Jojo, je to pěkná nespravedlnost. 
Aby vrchní mixéři nesměli ani prstíček olíznout, natož ochutnat. 
Ale svět je holt nespravedlivý, co naděláme. 


Na nejjednodušší možné vánoční likéry potřebujeme jen tři suroviny:

3dl smetany
30dkg cukru
ještě 2dl smetany
a samozřejmě poctivý český tuzemský - půl litru

Tu první smetanu svaříme s cukrem - trvá to asi půl hodiny, 
než zhoustne a zežloutne (víc o postupu v Karamelkách )
Po vystydnutí přilijeme tu druhou smetanu a rum a řádně rozmixujeme. Tímto je hotový likér karamelový. Pokud chceme příchuť kávovou, přidáme ještě 1-2 polévkové lžíce instntní kávy (fajnšmekři šáleček silného espresa). Naopak lenoši můžou proces svařování smetany do karamelu vynechat a použít plechovku slazeného kondenzovaného mléka (buď už hotovou karamelovou, nebo ji známým způsobem zkaramelizovat doma). A ti, kteří nechtějí nebo nemůžou skladovat likér v chladu, můžou druhou smetanu nahradit kondenzovaným mlékem neslazeným - tím je zaručena výdrž v řádu týdnů.



neděle 21. prosince 2014

Adventní kamení

Věnec?

Příliš konzervativní. A taky pracný a pichlavý a lehce se to vznítí. Kdežto kamení - jednoduché a nehořlavé. Snadno a rychle vyrobitelné. Kdyby chtěl někdo na šutráky recept, tak si pište:

 2 díly písku 
1 díl sádry
voda (té tolik, aby vznikla hmota, se kterou se dobře pracuje)



Pracovat je třeba poměrně rychle, hmota na povrchu zasychá běhm pár minut (ale v případě nouze je možné ji zase rozdrolit a zvlhčit, takže nic není ztraceno). Když chceme valouny používat jako svícny, musíme rychle vykutat otvory o potřebném průměru - ideálně přímo svíčkou, kterou chceme používat.


Po úplném zaschnutí (3-7 dní, podle velikosti a mokrosti) jsou ještě dobarveny černým uhlem a nakonec lehce "zasněženy" škrobem.

(První adventní neděle. Kvůli chorobám jsme se dostali do lehkého časového skluzu a tudíž tento slavnostní okamžik pojali ve skutečně minimalistickém stylu.)



A tady už ve slavnostním. Čtyři svíčky hoří plamenem a my ostatní nedočkavostí!


A tyhle, umělecky pojaté, jsou určeny jako dárečky pro milovanu tetu: