pondělí 5. ledna 2015

Tabula rasa

Dveře do tajné komnaty.

Vzhledem k tomu, že je tajná, tak samozřejmě neprozradím, co se za nimi skrývá. 

Ale zato klidně prásknu, čím že to jsou natřené, aby nebyla vidět ta ošklivá lepenka, ze které vznikly: 
Tabulovou barvou domácí výroby. 
Podle původního receptu to měla být prostě obyčejná barva smíchaná se spárovací hmotou. Tu jsme ale v den D nějak nemohli najít, a tak jsme místo ní použili obyčejnou sádru. A pokus vyšel perfektně! Tu je ten správný poměr: na asi 2dl Eternalu zhruba dvě polévkové lžíce sádry. Pracovat je třeba rychle, barva zasychá raz dva. Ale ne zbrkle, protože tak rychlé to zasychání zase není - jojo, původně to měla být taková jednoduchá windowsovká krajinka - jen zelené kopečky a nahoře modrá obloha. Ale pak trochu té modré oblohy ukáplo na louku a vzniklo jezírko. A o chvilku později zase pár kapek zelené trávy skanulo do jezírka -  a rozkvetly lekníny.




Ale jak je vidět, tvůrcům to nijak nevadí a neplánované prvky hnedle začlenili do kompozice: 


John:



No a aby nebyla nuda, tak ještě trochu matematiky:


středa 24. prosince 2014

Dááárečky..

.. zabalené do nejsprostšího papíru a převázané nejobyčejnějším provázkem.

Ale zato ozdobené vlastnoručně vystřiženými vločkami. 

Tak šťastné a něžné!


úterý 23. prosince 2014

Chalupa..


.. aneb ztělesnění mé infantility v perníkové podobě.

Ne, nebudu lhát. Vlastně jsem ji ani nepekla pro děti, spíš pro sebe. 
Ty dva bavilo konstruování plánů, vykrajování dílů, proces lepení, olizování přebytků a první zapalování svíčky uvnitř. 
Ale mě baví následné celovánoční kochání a vůně, která zaplavuje byt ještě tři týdny po upečení. 

Tak se prosím taky koukněte - zepředu i zezadu, z boku levého i pravého, za dne, za šera i za tmy :o)








pondělí 22. prosince 2014

Tekuté cukroví..

.. výhradně pro dospěláky.

Jojo, je to pěkná nespravedlnost. 
Aby vrchní mixéři nesměli ani prstíček olíznout, natož ochutnat. 
Ale svět je holt nespravedlivý, co naděláme. 


Na nejjednodušší možné vánoční likéry potřebujeme jen tři suroviny:

3dl smetany
30dkg cukru
ještě 2dl smetany
a samozřejmě poctivý český tuzemský - půl litru

Tu první smetanu svaříme s cukrem - trvá to asi půl hodiny, 
než zhoustne a zežloutne (víc o postupu v Karamelkách )
Po vystydnutí přilijeme tu druhou smetanu a rum a řádně rozmixujeme. Tímto je hotový likér karamelový. Pokud chceme příchuť kávovou, přidáme ještě 1-2 polévkové lžíce instntní kávy (fajnšmekři šáleček silného espresa). Naopak lenoši můžou proces svařování smetany do karamelu vynechat a použít plechovku slazeného kondenzovaného mléka (buď už hotovou karamelovou, nebo ji známým způsobem zkaramelizovat doma). A ti, kteří nechtějí nebo nemůžou skladovat likér v chladu, můžou druhou smetanu nahradit kondenzovaným mlékem neslazeným - tím je zaručena výdrž v řádu týdnů.



neděle 21. prosince 2014

Adventní kamení

Věnec?

Příliš konzervativní. A taky pracný a pichlavý a lehce se to vznítí. Kdežto kamení - jednoduché a nehořlavé. Snadno a rychle vyrobitelné. Kdyby chtěl někdo na šutráky recept, tak si pište:

 2 díly písku 
1 díl sádry
voda (té tolik, aby vznikla hmota, se kterou se dobře pracuje)



Pracovat je třeba poměrně rychle, hmota na povrchu zasychá běhm pár minut (ale v případě nouze je možné ji zase rozdrolit a zvlhčit, takže nic není ztraceno). Když chceme valouny používat jako svícny, musíme rychle vykutat otvory o potřebném průměru - ideálně přímo svíčkou, kterou chceme používat.


Po úplném zaschnutí (3-7 dní, podle velikosti a mokrosti) jsou ještě dobarveny černým uhlem a nakonec lehce "zasněženy" škrobem.

(První adventní neděle. Kvůli chorobám jsme se dostali do lehkého časového skluzu a tudíž tento slavnostní okamžik pojali ve skutečně minimalistickém stylu.)



A tady už ve slavnostním. Čtyři svíčky hoří plamenem a my ostatní nedočkavostí!


A tyhle, umělecky pojaté, jsou určeny jako dárečky pro milovanu tetu:


sobota 20. prosince 2014

Karamelky..

..bezrizikové!

Tyhlety se totiž prostě nedají spálit a zvládne je i malé dítě - s opravdu malou pomocí.
Potřebujeme 2 smetany na vaření (asi 3dl) a 30dkg cukru. Možná trochu instantní kávy nebo kakaa na dochucení. K tomu asi půl hodiny času. A pak už vůbec nic. Nalijeme a nasypeme do rendlíku (nějaký vymakanější se silnějším dnem určitě neuškodí) a za občasného míchání vaříme. Když je směs žlutá a táhne se jak med (asi po půlhodině na mírném plameni), je hotovo.


Když se ale směs přestane lepit a začne být nadýchaná a nabublinkovaná jako na obrázku dole, už je bohužel "přepálená" a na karamelky se nehodí - byly by tvrdé a drolivé. (Ale žádné strachy - tahle směs nazmar rozhodně nepřišla - po rozmixování s půllitrem rumu a dalším kelímkem smetany se převtělila do skvělého karamelového likéru.)


A tu správnou, "medovou" jsme nalili na pomaštěný pečicí papír (jo, to je ten okamžik, kdy je zapotřebí dospělácké ruky) a nechali chvilku vychladnout. Ale opravdu jen krátce, aby ztuhla jen na povrchu. A pak hned nakrájet na jednotlivé dílky!


A po úplném ztuhnutí nastoupili střihač a balič, aby to celé dostalo profesionální formu. Nakonec z této dávky vzniklo asi šedesát karamelek a tutíž měl Jéžišek pro každého dědečka, strejdu a bratrance aspoň malý balíček. 



neděle 30. listopadu 2014

Na jarmárek

První adventní neděli jsme strávili u trouby.



A vytroubili jsme stromečky..


..vločky..




.. a položili je na vlastnoručně opuntíkované tácky.








Kornoutky naplnili ovesnými sušenkami a kokoskami.



A "krámek" byl připraven.



Děkujeme milým zákazníkům za nákup a těšíme se zase napřesrok!!

neděle 23. listopadu 2014

Krabičky

Na blbinky, na kamínky, na drobásky, na sušenky..

Dé je správně!

Z nastřiženého kolečka, scvaknuté koníkem. 

Nic jednoduššího snad ani nemůže být. 
A jestli to někdo potřebuje ještě víc polopatce, tak ať koukne SEM:


To vevnitř je první pokus o homemade Spekulky nebo Lotusky, prostě známé křupavé karamelové sušenky. 
Až těch pokusů proběhne víc, možná přidám i recept :o)



sobota 22. listopadu 2014

Frozen

Taková křehká, něžná krása..

.. z rukou těch dvou loupežníků? Ale jo, když je na to mustr. Tím je dortová krajka. Rozstříhaná na čtvrtiny. Položená na bílý papír. Pomalovaná mrazivou modří. A protože se dále bude používat na sušenky, nejsou to žádné vodovky, ale potravinářské barvivo rozmíchané ve vodě.  

Inspiraci na sněhové vločky jsme našli TADY:o)







pátek 31. října 2014

Zombíci..

.. jsou momentálně v kurzu. Nevím přesně, odkud se vzali, ale je jich plná galaxie, takže nutně dorazili i do našeho obýváku.


Jiné masky na helouvínské řádění ani nepřipadaly v úvahu. 

Naštěstí jsou vyrobitelné bez jehel a nití a nudného šití v řádu minut.
Zapotřebí jsou jen tři věci:

černé triko
černé spoďáry, štrample nebo aspoň tepláky
bílá elektrikářská páska 

(Ta je k dostání v hobbymarketech, ale i v Kauflandu nebo Tesku. Stojí kolem desetikoruny a někdy bývá ke koupi jen v sadě s jinými barvami - černou, žlutou, modrou, zelenou, červenou.. dokonce i jsou i proužkované. Tuto investici určitě doporučuji - využití pro ně v domácnosti určitě najdete nejen při různé tvorbě. Drží totiž jako luteránská víra, ale na druhou stranu jde poměrně bez problémů zase sloupnout.)

Ale zpátky k maskám - jiná lepítka ani nezkoušejte. Různé rozstříhané bílé nálepky a samolepky vydržely na textilii jen chvilku.) Jakkoli simulovat odpadávající kusy masa jsem rozhodně odmítla, takže další hrůzostrašnosti jsme museli docílit pouhým líčením. Základem je pořádné pomazání kokosákem - včetně vlasů. Druhým krokem je zapudrování dětským zásypem. Kromě toho, že dodá obličeji mrtvolnou barvu, pěkně natuží vlasy a propůjčí jim vzhled rozškubaných zaprášených pavučin. Na zapadlé oči směs kokosáku s rostlinným uhlím (třeba Carbofit - k dostání v lékárně) a na krvavou zombí tlamičku řepná šťáva nebo červené potravinářské barvivo.


Dýně pirátská..

.. patří k těm nejsnadnějším, které jsem kdy vykuchala.

Zato efekt byl opravdu ohromný. Dobře zřetelný motiv skvěle viditelný i z větší dálky.
Trochu větší piplačka byla jen se zuby, musela jsem odoperovat tvrdou kůru, ale dužinu nepřeříznout.


Oční "důlky" jsou připevněny páratky. Vypadalo to, že budou působit poněkud rušivě, ale rychle jsme si zvykli a nakonec nás lebka děsila celé tři večery :o)



neděle 26. října 2014

Sušenky netopýrky..

.. kakaovo - pomerančové, jemné a lehounké.

Přesně to těsto, co potřebujeme pod novou netopýří formičku. 


1 máslo
1 žloutek
 půl hrnku moučkového cukru (komu to bude málo sladké, tak celý)
 šťáva z jednoho pomeranče
(pro intenzivnější vůni možno přidat pár kapek pomerančové esence)
 2 hrnky hladké mouky


Lebky a další helloweenské příšery jsou tradičně perníkové.


sobota 25. října 2014

Jedubabě..

.. do řemesla fušuju.


Samozřejmě jen tak pro domácí potřebu, 
protože já bych trpělivost a nervy na tolik nepořádku a špinavého náčiní pro trochu dobroty ve větším měřítku rozhodně neměla!
Ale - urodilo se mi letos poprvé velikánské křoví levandule a bylo třeba vytěžit 
z toho co nejvíc. 

Takže jsem několik týdnů "macerovala" pár hrstí v roztaveném bambuckém másle - asi pět navršených lžic ho bylo.


Pak jsem to znovu zahřála a přecedila. 
(Ano, správně se to mělo přefiltrovat přes plátýnko, ale bylo mi líto zamastit další věc a koneckonců, aspoň tam zbyl přírodní "píling".)

A k tomu přeceděnému jsem přišoupla lžíci kokosáku a trochu včelího vosku. 
A jako konzervant pár odměrek céčka.  

A když se to všechno rozpustilo a promíchalo a zase ztuhlo, nabylo to konzistence světlounce zeleného sádla (a vůni taktéž - tak jsem té levandulovosti ještě radši ještě dopomohla z lahvičky éteráku). No a aby to bylo nadýchanější a líp se to mazalo i v chladnějším lesním prostředí, vzala jsem na to šlehací metlu.


A takhle to dopadlo. Pětkrát 50 ml. Do té poslední dávky jsem ještě vpašovala lžičku medu. 
Tou jsem taky začala mazací proces a od té doby už jen mládnu a mláádnu a mlááádnu...