pondělí 13. února 2012

Bezdotekové prstové barvení

Takové, které můžeme vzít sebou třeba do auta, do vlaku, nebo do čekárny..

Recept je jednoduchý - uvaříme si obyčejný bramborový škrob na hustou hmotu. Přikápneme tónovací barvu (temperu nebo potravinářskou).


Přemístíme jednotlivé barvy do pevného igelitového pytlíku, odstraníme přebytek vzduchu, manžetu několikrát přehneme a pečlivě přelepíme izolepou.



Hotovo! Předhodíme mláďatům, oni už se o zbytek postarají!



Vytáhli si na to i válečky:








A nakonec i formičky:




sobota 11. února 2012

Šššumáky do vany

Recepis je od Marthy Stuart :

7 dílů sody
4 díly kyseliny citrónové
8 dílů škrobu
Prosít, aby tam nebyly hrudky. Nakapat pár kapek éterického oleje. Přisypat trochu potravinářského barviva. Přidat pár kapek vody - jen trochu, aby to nevyšumělo předčasně, ale aby to drželo pohromadě. Nacpat do formiček. Nechat trochu vyschnout - ne moc, nejdou pk vyklopit bez úrazu.


Euklyptové, levandulové, pomerančové..



A  pak už jen nachystat do valentýnských balíčků..

FORT FRIDAY!

Domečky, bunkry, stany.. ty budujeme každou chvilku. Ale na základě legitimizace tohoto konání na páteční podvečer viz  All for the boys jsem přistoupila k inovaci:

Některé pátky, třeba všechny druhé v měsíci, se pevnost může nejen postavit, ale smí se v ní i přespat a blbnout celou sobotu :o)


Takže pššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššt, tady se spí.

středa 8. února 2012

Plstění, plstění, fakt na něm nic není

Musíte uznat, že pro chlapa je tričko s kytičkama dost trapas. Ale pořádná chumelenice - to už je rozhodně mužnější!



Takhle tedy ne!



Příprava oblačnosti

 











Plstění.


Jedeme nadsvětelnou rychlostí.


 
A konečně sněží!!!



A ještě jedno plstění nostalgické, když jsem ještě žila v bludu, že se to může dělat jakoukoli jehlou a na těch pár oveček si přece nebudu pořizovat  nějakou speciální:


neděle 5. února 2012

Katapultáž


Mrňavý katapult vyrobený z doktorských špachtliček jsem odkoukala na skvělém webu All for the boys . Naše umotávka se co se týká estetických kvalit originálu nevyrovná,  funguje ale velice dobře, takže radši utíkejte z dostřelu!




 Pozooooor, je nabito!



A další munice se už chystá:


pátek 3. února 2012

Sirky z krabičky a k tomu gumičky

A ještě kousek polystyrenu. Můžeme začít.




Těžní věž


Družice


Drak



A tomuhle vůbec nerozumím, jak bych taky mohla. Prý nějaký upgradovaný model samostřílu.

neděle 29. ledna 2012

Když se chceme zdekovat ll.

Aneb velká hra na Koleje a výhybky

Pravidla jsou úplně jednoduchá - kolik hodíš, o tolik tvůj vláček popojede. Sem tam ovšem může nastat nepříjemnost - mašinka najede na slepou kolej a při dalším hodu musí couvat :o( Jindy ale objeví tajnou trať, kterou si zkrátí cestu a lehce předhoní druhou soupravu, i když už měla pořádný náskok. Vítězí ten vláček, který jako první dorazí na slavné Centrální nádraží!



(Deka je zase vyrobena ze staré cíchy, potištěné barevnými razítky - viz "Vozidla z razidla")





sobota 28. ledna 2012

Spájdrmeni..

..jsou kromě jiného taky profesionální výrobci pavouků:


Kolečko, když ho chceme mít hezké, se dá nakreslit pomocí skleničky (nebo plastičky?)




A provázek, který chceme rozstříhat na ČTVRTINY, si přeložíme na POLOVINU. Dvakrát, víte?



A jsou tady. 



pátek 27. ledna 2012

Pro úplně malinkaté indiány

Malinkaté luky a ještě menší šípy :o)

Vyrobené zase ze špachtliček a režné nitě. Na ohnutí platí malý fígl - aspoň na dvanáct hodin namočit dřívka do vody, ohýbat zvolna a rozvážně, za pár minut je hotovo!


Inspirace je opět z All for the boys , kde je skvělých nápadů ještě celá hromada.

středa 25. ledna 2012

Když se chceme zdekovat


.. tak na novou hrací deku!

Námět jsem našla na tomto blogu plném dokonalých patchvorkových přehozů (konkrétně to byl ten s názvem "Subway") a protože touto technikou bych ten svůj tvořila odhadem asi tak milion let, šla jsem na to jinudy. Pomocí razítek, která jsme vyrobili onehdy (viz zápis "Vozidla z razidla"), barviček a starého povlečení. Výsledek zde:




 A tady už je náš vlastní plán metra v akci, navlečen na starou, opelichanou prošívanou deku:




pondělí 23. ledna 2012

Kopyto, jelito, lítá to?

Jo, fakt lítá, i když jsem na to původně nechtěla vsadit ani korunu padesát.

Stačí brčko, dva stočené proužky papíru a něco na přilepení - použila jsem kousek oboustranky.




A pak už jen házet a lííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííítat.


čtvrtek 19. ledna 2012

Srážková oblačnost


Jako vystřižená..




Výsledné dílo, aneb jak u nás lilo:


Ale pak se vyčasilo (a málem byla i duha!)


Námět koupen na Etsy :o)

pátek 13. ledna 2012

Lávka mistra Leonarda

Stavební materiál jsme samozřejmě nevyráběli sami, ale poctivě zakoupili ve zdravotnických potřebách. Tomuto balíčku lékařských špachtlí se dostane vznešenějšího poslání, než ohledávání anginózních mandlí..




Sestavování Leonardova mostu je velice jednoduché a zároveň složité. Princip se pochopí snadno, zkoordinovat prstíky už je horší. A ovládnout emoce, když se dílo poněkolikáté zřítí, to je teprv kumšt.  Nakonec se ale trpělivost vyplatila a náš vláček projížděl pod tímhle technologickým skvostem:



K dalšímu mostování už odborného dohledu třeba nebylo, takže jsem byla ze staveniště přísně vykázána.
 


Podrobný návod na stavbu Leonardo's Bridge je snadno dostupný na YouTube.