Quido..

.. nebo radši Kvído?                                                                                                                                      

O transkripci jsem začala uvažovat až v nedávné době, kdy jsem jsem si o Něm začala dopisovat s Mými Kváskaři. Ti se totiž rojí v hojném počtu po tom, co jsem umístila naši chovnou stanici na PečemPecen - geniální počin páně Cuketky. A tak se dozvídám o spoustě pekařek a pekařů kolem mě, kteří už dávno vyměnili chuťové podivnosti prodávané ve většině obchodů za radost z vlastních bochníků. Za několik lžic našeho kvásku dostávám spoustu tipů, zkušeností a fotek obzvláště vypečených výtvorů, které skoro voní i přes monitor. :o)

To jsou oni, připraveni na cestu do svých nových domovů.

A tady pár návrhů, jak na to:

- Nebuďte troškaři! Místo mrňavých skleniček doporučuju pořádnou litrovou nádobu, aby měl kvásek dost prostoru a nikam neutíkal. Nejlíp skleněnou, aby se dal sledovat vývoj situace. 

- Ani při krmení nešetřete - dolijte aspoň na objem půl litru a dosypte tolik mouky, aby po zamíchání lžíce stála. Podle mých zkušeností tak získáte kvásek "krotší", ale tak nějak pracovitější. Navíc většina receptů s řidším kváskem nefunguje - těsto je řídké a musí se přidávat mouka a to může být pro začátečníka matoucí. 
(Taky u hustého kvásku dle mého pozorování nedochází tak často k oddělování tekuté a husté složky, plesnivění a podobným nešťastným událostem.)

- Mouku na dokrmení volím buď žitnou, nebo jakoukoli celozrnnou. Celozrnná mu chutná víc a reakce je bouřlivější - ale může ovlivnit recept, takže opatrně - chce to trochu experimentovat. 

V nouzi nejvyšší lze nakrmit i obyčejnou moukou pšeničnou a přihodit trochu otrub nebo šrotu - i na tom si zvířátko pochutná. 

- Po dokrmení dávám Quida do lednice - vydrží tam v klidu do dalšího pečení. Pokud byste měli pocit, že se v lednici nic moc neděje, pak ho nechte pár hodin při pokojové teplotě, v kastrolku s teplou vodou nebo na topení - to ho zaručeně probudí k životu. Jinak ho stačí vytáhnout nějakou chvíli před zaděláváním, aby se trochu ohřál.

- Po odebrání potřebného množství do těsta nezapomeňt zase dokrmit, aby byl opět připraven k akci.

- Pokud nepečete delší dobu, nic se neděje. Vydrží čekat minimálně týden a klidně i déle. Když chcete mít jistotu, že přežije a počká, až se vrátíte z dalekých cest, doporučuji postup pekařského mistra pana Vondřicha - vyrobit "zárodečnou drobenku". To se do kvásku přimíchá tolik žitné mouky, aby získal konzistenci drobenky na koláče. Takto má v chladu zaručeně přežít minimálně 14 dní (ale já ho oživila i po měsíci).

- Dalším způsobem uchování kvásku je jeho zmrazení. Po rozmražení se zase nakrmí jako obvykle a cyklus pokračuje. Tento způsob mi připadá vhodný jako železná rezerva, kdyby něco. 

- Kvásek se taky dá sušit - v tenké vrstvičce se nanese na velkou plochu (tác nebo plech do trouby) a po zaschnutí se seškrábne a rozdrtí. Použití pečícího papíru proces výrazně zjednodušší. ;o) Takto se dá kvásek pohodlně transportovat na delší vzdálenosti, ba dokonce svěřit České poště!