Hello, Helloweene! (díl první)

Letos jsme dostali darem skutečnou obryni.

Tak obrovskou, že jsme ji museli vykázat mimo objekt. 

Strašila nad vchodem a sežrala, na co přišla. Jeden neopatrný jedinec na to pořádně doplatil!

A ještě jedna, už méně děsivá, za denního světla:

Tou nevinnou obětí byla špagetová dýně, kterou jsme dostali VLONI(!!!) od Lubici. Vydržela celý rok, přežila zákeřný útok a nejspíš by tu byla s námi ještě teď, kdyby cestou ze školy někomu nevyklouzla z rukou a nenarazila si kebuli o chodník. Takto byla nucena obětovat svůj mladý život, nechat se osmahnout na másle a posypat sýrem a mořskou solí a .. a tak dále.

A co jsme provedli s tělesnými ostatky agresora? 

TO BE CONTINUED..

Lebkovníčky

Halloween je nevkusný amerikánský import. Jo. Ale zkuste to vysvětlit malým strašidlům.

Ale klidně se přizpůsobím a upeču na tu slávu něco ke kakau.

Recept je notoricky známý a mnohokrát ověřený, pikkperníčkový. 

A jak na lebky? Potřebujeme jen tři nástroje (a chvilku času):

                                        

- kulatou formičku nebo skleničku na vykrajování

   - špejli, jejíž konec se seřízne nožem do čtverečku

   - brčko                                                                       

Vykrojená kolečka na jednom konci zmáčknout dvěma prsty k sobě - vytvaruje se bradička.

Brčkem vyříznout dva otvory jako oči. 

Hranatou špejlí vytlačit tři otvory jako nos a pak spoustu dalších jako zubiska. 

Jak dobře víme, perníčky hodně nabydou, takže žádné mazlení - otvory musí být opravdu hluboké. 

No nejsou to sympaťáci? 
 

A pro jistotu znovu recepis ne Pikkperníčky:

250 g medu
125 g cukru
125 g tuku
250 g celozrnné mouky / špaldy
250 g hladké mouky
2 vejce
2 lžíce vody
3 kávove lžičky sody
trošku kakaa nebo karobu, muškát, skořice, kardamom, hřebíček, badyán, zázvor, nové koření..

Kostičky..

.. je docela legrační pojmenování. Jsou to totiž spíš... KOSTISKA!

Upoutaly mě už dááávno na tomto blogu, ale kde sehnat takové obří kusy dřeva? 

Pak jsme jednou uklízeli ve sklepě a našli z dob budovatelských zapomenuté odřezky itongu. Původně byly pro strýčka Příhodu, ale nakonec se jich ujali úplně jiní strejdové.. Nejdřív z nich budovali pevnosti a ostřelovali je jen tak v bílém stavu, později jsme jim to natřeli. Pak jim chvíli bylo líto si s nimi hrát, aby se dočista neošoupaly, ale nakonec byly vzaty na milost a povstaly nové barikády!

Výhodou je, že i větší kusy jsou lehounké jako pírko, nevýhodou jejich křehkost. I když - třeba to synáčky naučí, jak si užít hraní i s trochou opatrnosti a respektu k různým vlastnostem materiálu.

Bušení

Výtvarná aktivita opravdu pro úplně každého - žádného estetického cítění netřeba, stačí síla v rukách!

Potřebujeme listí. Ideálně červené (javory, třešně, psí víno!) - jejich barvivo jako jediné pořádně vynikne. 

Pak nějaký ručník nebo několikery noviny, prkýnko, čistý papír, na to to listí, a nahoru zase nějaké noviny. A nakonec tak velké kladivo, jak je umělec schopen unést, a hodně tolerantní sousedy.

Do práce! Bušit ze všech sil!!

A tohle je výsledek. Nakonec jsme z toho vytloukli docela hezké obrázky ;o)

Neviditelní

Chcete vidět draky, jaké svět neviděl? ;o)

Ok, tak trošku teda vidět jsou, no.. protože jak vyrobit neviditelnou kostru mě zatím nenapadlo. Ale místo těla papírového jsme letos použili - celofán! (A taky ručně barvené papíry, které zbyly z výroby Waldorfských svítilniček.) Taky veškeré onitění bylo neviditelné - připoutali jsme si je rybářským vlascem. A potom nastal boj a pláč a hrozné nadávání, protože draci museli být DVA a nejdřív si zamotali ocasy a potom jsme přes ně zakopli a nakonec se jim nechtělo nahoru.. ale nakonec zafoukal pořádný severák a konečně se vznesli k oblakům :o)

Na medaili za výšku to sice tentokrát nebylo, to nás trumfli jiní kabrňáci, ale aspoň diplom za originalitu jsme si odnesli. A trochu smutku - na celé drakiádě byli naši dva reprezentanti jediní táta-made. Všichni ostatní přiletěli odněkud z Číny..  :o(

Houstičky husté

Teda vlastně úplně nadýchané a dnes obzvláště dobře vypečené..

                                                                 

1 lžička soli 

1 lžička cukru  

2 lžíce sádla

hrnek teplé vody (a půl lžičky vit. C)
 nebo hrnek podmáslí (kyšky, kefíru..)

kostka nebo kostka a půl droždí 
(podle toho, jak je doma teplo a jak vám to kyne)
3 hrnky hladké mouky 

Vypracovat těsto a nechat ho chvíli odpočívat v teple. 

Když zvětší objem na dojnásobek,

umotat uzlíky, potřít vajíčkem a posemínkovat. 

Opět nechat kynout v teple do zdvojnásobení objemu. 

Péct v hodně horké troubě - jen tak dlouho, než začne povrch zlátnout, aby se příliš nevysušily. 

Dobrou chuť!