Kvásek jsem si připravila už o pár dnů dřív, lžíci žitného jsem zalila hrnkem vody a dokrmila celozrnnou špaldovou mouku (přibližně taky hrneček jí byl).
V den D dopoledne jsem ke kvasu přidala půl hrnku cukru a další dva hrnky mouky - tentokrát už jen hladké pšeničné. Ještě vajíčko (lze vynechat) a šest lžic oleje nebo 5 deka másla. A lžíce kysané smetany na zjemnění, je-li libo.
Citrónové kůry trošku, špetku muškátového oříšku - taktéž položky volitelné.
Ze všeho zadělala těsto, které bylo pevné a tuhé (protože špalda ve finále zase povolí, tak aby to drželo tvar) - pokud není, je třeba přimoučit!
V den D dopoledne jsem ke kvasu přidala půl hrnku cukru a další dva hrnky mouky - tentokrát už jen hladké pšeničné. Ještě vajíčko (lze vynechat) a šest lžic oleje nebo 5 deka másla. A lžíce kysané smetany na zjemnění, je-li libo.
Citrónové kůry trošku, špetku muškátového oříšku - taktéž položky volitelné.
Ze všeho zadělala těsto, které bylo pevné a tuhé (protože špalda ve finále zase povolí, tak aby to drželo tvar) - pokud není, je třeba přimoučit!
Po pár hodinách těsto nakynulo a mohlo se přistoupit k dalšímu kroku - samotnému koblížkování. Do každého lžičku domácí malinové marmelády, pořádně zakoulet a zase ponechat svému osudu na teplém místě. Oproti běžnému kvasnicovému pečivu jim nakynutí trvalo několikrát déle, ale dočkali jsme se.
A pak už obvyklý postup, na kokosáku smažený, na okně chlazený:
Žádné komentáře:
Okomentovat