Vymyslela to Verdunka. Takový nějaký divný chleba, z jogurtového kvásku. No a když je něco divné, tak to přece musíme vyzkoušet. Hrrr na věc a pokud možno hned. No a hned to samozřejmě nevyšlo. Nejdřív to bylo moc hustý, potom moc řídký, za dva dny moc plesnivý.. tak se muselo začít znova. A to už jsme věděli jak asi na to a poupravili jsme recepis původní tak, aby to fungovalo - tákže:
Vezmou se asi dvě deci vody, dvě velké lžíce žitné celozrnné a jedna vrchovatá živého jogurtu a udělá se z toho blátíčko. A na druhý den se do toho přidá ještě jednou to samé a pak ještě třetí den do třetice. Čtvrtý den ráno se v rybníčku Kvásníčku začnou dít podivuhodn
Jsme z toho celí pryč!
Nezbývá, než pustit se do mletí ovesné mouky, protože za á - žitovky už je na dně, za bé - stejně bychom se samožitnéh
7 hours later - Karas, žhavíme!
A je to tu. Hřeje to, voní to, co je to?
Chléb náš tamější, Hamlete. (Tít, či netít? Verdunka řikala, že až ráno, ale kdo to má vydržet?)
A nastalo jitro. A byl fááákt jedinečný..
Žádné komentáře:
Okomentovat