Městečko lll. - Petrovice

Do dobrých rukou princezny Petry :o)

Koule jménem kdoule

Byly v bedýnce a krásně voněly.

A když konečně změkly, přerodily se na marmeládu. Ani se nemusela moc doslazovat, spíš naopak - přikyselili jsme si ji vitamínem C. Lívancům moc slušela!

Městečko ll. - Bíškov

Na objednávku :o)

Taky hýří barvami, ale zjemněné:

Městečko l. - Hanýžkovice

Advent už je skoro tu a tak po roce zase začínám domečkovat.

A hned na úvod pořádná divočina:

Naštěstí jsou dočista přírodní, včetně omítky - prý se sestřička paní starostky jednoho čísla popisného zmocnila a ožužlala fasádu! :-o 

(Ale žádné strachy, samozřejmě už mám nachystanou náhradu!)

Příšera pohlavní..

.. nebo teda radši kapucínská.

Zase byly potřeba jen zbytky bílého a černého flísu, jehla a nit a tavná pistole.

Nápad přišel odtud a realizace zabrala sotva půlhodinku.

A jde se strašit:

Martinské rohlíčky

Na bílém koni nepřijel, tak jsme aspoň řádně pocukrovali!

 60dkg hladké mouky

3 lžíce cukru

špetka soli

půl lžičky sody

1 zakysaná smetana

1 vejce 

asi 1 - 2dl vody

1dl oleje nebo 10dkg másla

půlka droždí 

 Rychle vypracujeme těsto, které se nenechává kynout, ale svižně rozválí, nakrájí na trojúhelníčky, naplní ořechovou nebo makovou náplní (anebo povidly ;o)) a upeče.

 

Sportem ke zdraví

Nebo k trvalé invaliditě.

Té nejtrvalejší. Aneb i taková kostra si ráda zaběhá, zaskáče, zahraje tenis nebo hokej.. 

Pro začínajícího kreslíře nezbytný pomocník, aby aspoň přibližně viděl, v jaké poloze se při daném pohybu nachází ta která ruka a noha, jaký je sklon trupu a co s hlavou :o)  A třeba si i zapamatoval poměry jednotlivých částí těla. A přesně od toho teď máme doma Ludvíčka:

Je z tvrdého papíru a jednotlivé klouby tvoří druky. Nejdřív jsme zkoušeli obyčejné patentky, ale ty byla moc nízké a dvě vrstvy tvrdého papíru nesecvakly. Až hodná paní z galanterie U švadlenky vyzkoušela, co se dalo, a našla nám ty správné! Děkujeme!!! Protože její zásluhou se Luďa mohl roztančit po papírech v těch nejroztodivnějších polohách!

Příšera z druhého kolena

Sotva se někde udělá díra (a je to u nás velice častý jev)..

.. vyleze z ní nějaká příšera. A šíří se to z Resweateru.. 

(Radši tam ani nekoukejte, abyste neměli noční můry. Z té spousty recyklačních nápadů :o))

(A ještě detaily - to bílé a černé jsou pozůstatky starých flísových mikin. Přitavené pistolí - to je mnohem jistější spojení, než přišití. A červená - to je ex-ponožka v nové roli.)

Hello, Helloweene! (díl druhý)

.. troubový.

Z óbrdýně zbyla spousta materiálu. A vlastně to bylo jen to, co jsme museli vykrájet ven - oči, uši, pusa, nos, mezizumbní prostory. I to málo stačilo hned na dva koláče!

Ten první byla klasika - křehký korpus (čtvt kila hladké mouky, kostka másla, 1 vejce a lžíce octa) pokrytý silnou vrstvou směsi strouhané dýně a hodně kyselých jablíček. Lžíci vanilkového cukru jsem přidala jen tak, pro vůni - směs byla sama o sobě sladká dost. Pořádně vychlazený byl tento koláč vynikající a s čepičkou zmrzliny naprosto neodolatelný. 

 

A ten druhý? Tak ten byl ještě neodolatelnější, protože v něm z dýňové chuti a vůně (které nemusejí být každému příjemné) nezbylo vůbec nic! Naopak zůstala úžasná jemnost a vláčnost.. Původně je to totiž Jablkový koláč tety Květy, tentokrát obohacený i o dýni, opět v poměru 1:1

45(60) dkg mouky
20(30) dkg cukru
10(15) dkg nahrubo podrcených ořechů (nebo dvě hrsti slunečnicových semínek)
celkem 75(100) dkg nahrubo strouhaných jablek i se slupkou a strouhané nebo posekané dýně
2-3 plné lžíce kakaa

 1(a půl) lžíce sody 

(kdo má rád kořenitou chuť, může přidat skořici nebo kardamom)

 2 (3) dl oleje
2(3) vejce
1(a půl) dl vody

Ty první hodnoty jsou na koláč nízký, dvoucentimetrový. V závorkách je přepočet na pořádně vysoký. Po umíchání těsta co nejrychleji přelít na plech a bez otálení strčit do vyhřáté trouby. Po vychladnutí polít polevou - čokoládovou nebo třeba karobovou. A to, co zbyde, schovat do lednice nebo do mrazáku - vlhký koláč by mohl lehce chytnout plíseň.