Budujeme dálnici

Někteří lidé si na kamenitých svazích kolem domů budují skalky. MY stavíme dálnici.

Investor (sběrný dvůr) složil materiál - staré cihlové a betonové roury a kusy lina s tmavým pozadím. 

Kamení máme svoje vlastní - můžeme se tedy pustit do díla.

 Trasa vytyčena, komunikace umístěny, tunely začleněny, parkoviště a odpočívadla zakomponována, otravněno a omechováno.

Ještě potřebujeme někoho z ministerstva, kdo by přestřihl pásku - a vozidla se mohou začít šplhat po alpských úbočích. 
 

 

Detail tunelu:

Z druhé strany:

A teď si my, stavitelé, konečně můžeme dát kafe, provoz byl oficiálně zahájen. 

Bedýnková zahrádka

Další pokus o vyřešení problému s pěstováním zeleniny v lese, ve stínu a na kamení. 

A taky jen s občasnou zálivkou, zato s hojnými nájezdy slimáků. 

Záhonky jsou mobilní a můžou cestovat za světlem nebo do stínu. 

Jsou umístěné na piedestalu, takže slimejši, kteří se jim chtějí jít poklonit, to mají o fous náročnější. 

Hlína je nová a nezamořená plevelem. 

A dole pod ní je tlející vrstva zadržující vodu, aby výpadky v zálivce nebyly tak bolestivé. 

Inspirováno stylem Square foot gardening.

 Zatím se daří koupeným sazenicím kedluben, pórku a jahod. Dále ověřené vyseté vodnici a špenátu. Salát se v lesních podmínkách nevyvedl vůbec - i to málo, co vylezlo, bylo kýmsi sežráno, takže ten zůstane asi navždy doma za oknem, kde se mu daří tisíckrát líp. 

A ředkvičky? Ty si ze mě dělají prostě legraci. Nahoře jsou ty něžně opečovávané a oprašované. Dole pak ty slaboučké nanicovaté kousky, které jsem vyškubala a chtěla hodit na kompost, ale nakonec se mi jich zželelo a jen tak ledabyle jsem je rozestrkala do volné bedýnky. 

Pejsek má narozeniny

Přípravy začaly už v předvečer, když se oslavenec odebral na lože.

Na rám dveří jsme přilepili lehounkou síť proti hmyzu. V původním nápadu to byla mikrotenová krycí fólie. Do vzniklé kapsy jsme naházeli nafouknuté balónky a na ně opatrně položili penízky - korunky a dvoukoruny. K tomu ještě pár rolniček. 

(Mělo to jedinou chybičku. Balónkopád se na čerstvého sedmileťáka nevyhrnul až ráno, ale hned po půlnoci, kdy ho zčistajasna po mnoha a mnoha měsících napadlo probudit se a jít čurat ;o))

Nápad odtud!

Po dobrodružné noci nastalo pracovní ráno. V lednici už od večera čekalo kynuté těsto na psiska z:

1 hrnku vody, pěti lžic oleje (nebo sádla), navršené lžíce kysané smetany, 3 hrnků hladké mouky, lžičky cukru, lžíce soli a půlky kostky droždí. 

Z těsta bylo třeba vyválet oválné houstičky, naříznout uši a vytvarovat čenichy. Oči a čumáčky měly být původně z kousků černých oliv, ale ty nebyly k nalezení a tak zaskočilo nové koření.

 Po upečení jsme nařízli tlamičky a už se štěňata mohla zakousnout do uvařených párků. Nezapomenout na kečup nebo hořčici! 

                 

 Psové původně přišli odtud

A na zajezení malinové košíčky.  

Do čokoládového hnízdečka velká lžíce krému z jednoho pomazánkového másla, 1dl kysané smetany, trochy cukru a malinového pyré. 

Dobře vychlazené chutnají skoro jako zmrzlina.

 

 No a konečně přišel večer a...

 Dááárečky!!!

Pochopitelně taky v psím stylu: 

 Psí inspirace z Etsy.

Jahodový cheesecake..

.. nebo prostě tvarohový koláč.

Ať se to jmenuje, jak chce, je to čtyřpatrový dům na nebesích..

Suterén: 

20dkg polohrubé mouky

10dkg cukru

půl lžičky sody

3 lžíce kakaa

vše promíchat a přidat 

5 lžic oleje

3dl kefíru

znovu rychle promíchat, vlít do vymazaného pekáče a rychle strčit do vyhřáté trouby.

Než se upeče, připravit..

..Přízemí:

50dkg tvarohu

1 kysanou smetanu

3 vrchovaté lžíce cukru

jedno vejce 

a zarovnanou lžíci škrobu (vanilkového pudingu)

promíchat a nalít na upečený suterén, nahoru navrstvit..

.. 1. patro:

jahody nebo třešně nebo višně nebo maliny nebo meruňky nebo co chcete a úplně nakonec se položí ..

.. Střecha:

hrnek hladké mouky

a půl hrnku cukru moučky

a tolik oleje, aby se to správně drobilo. 

Vrátit zpět do trouby a na mírné teplotě péct do chvíle, než tvarohová vrstva ztuhne. 

Pokusit se nechat alespoň pár hodin odležet a trochu vychladnout. Mezitím chodit očichávat - už jen samotná vůně stojí za to!
 

Saláti a špenáti

Truhlík. Hlína. Semínka.

A samozřejmě hodně vody každý den a asi měsíc času. Ideálně truhlíky dva nebo tři, aby průběžně dorůstalo několik generací. A pak už jen dobrou chuť - stačí otevřít okno a uškubnout si, kdykoli přijde chuť.

V tomto truhlíku je kromě lichořeřišnice taky pokusný špenát a ještě jiný špenát. Oba fungují, ten prostřední už je ověřen a snězen.

Spirální a spirituální

5. květen byl Mezinárodní den permakultury.

To jsem se ale dozvěděla až večer, když jsem složila své rozbolavělé tělo k internetu. Odpoledne jsem totiž věnovala mnohokrát odložené stavbě bylinkové spirály. 

 Fáze I. - pevné základy

Fáze II. - osazení osazenstvem

Fáze III. - bujení

A co všechno máme, shora dolů:

Rozmarýn

Saturejku

Smil

Lichořeřišnici

Levanduli

Mateřídoušku

Tymián

Jiný tymián

Šalvěj

Petržel

Fenykl

Pažitku 

Mátu

Šťavel

Medvědí česnek

Co máme v exilu, aby se to nemohlo moc roztahovat: 

Jinou mátu

Meduňku

Co máme zatím doma v teple:

Bazalku

Kopr

Šťovík

Jiný šťovík

Koriandr

Včelník

A co odešlo do věčných bylinišť skrz trávící trakt nezvaných hostů:

Libeček

Majoránka