Tyrrráno!

Letošní halloweenská dýně měla být doopravdicky strašlivá. Jako tyranosaurus rex.

A taky byla! Obrovitánské vypoulené oči, ostrá zubiska, plameny z nozder!
 Proč ale teda na všech fotkách vypadá jako oteklý kůň?!?!?

Naštěstí se líbila i tak a ani buchta z vydloubaného vnitřku a kokosového mléka nebyla úplně špatná.

Ovesčinky..

.. jsou palačinky z ovesných vloček. A z ničeho jiného. A to docela dobrý. Jasně - ty obyčejné jsou trochu lepší. Ale chtěli jsme vyzkoušet, jestli funguje i tato skoro nealergická verze.

Zvířátka doma si objednávala zvířátka divoká: 

Slon a ještě jeden slon

Kočičina

A delfín

A "recept": 

Nasypat vločky (asi čtvrt kila) do sekáčku (Braun).

Rozsekat.

Přilít dvojnásobné množství vody.

Přidat špetku soli.

Lžíci oleje.

Promíchat.

Nechat asi hodinu odstát.

Případně naředit, aby těsto mělo přibližně hustotu medu.

Smažit.

Namazat.

Sníst.

ZTROUBYVEN: Sládeček nabo Slaneček?

Původně to byl recept na něco úplně jiného po babičce. Tatínek ho vyzkoušel na štrůdl. Já ho, jako obvykle, zjednodušila k naprosté primitovnosti. Vyzkoušela nahradit nezdravé méně nezdravým a nakonec ještě vyměnila náplň sladkou za slanou.

Tak tedy za prvé - recept původní:

40dkg mouky

25dkg margarínu/másla

2dkg droždí

trochu mléka, lžíce cukru

Z droždí, mléka a cukru se udělá kašička, nechá vzejít kvásek, zapracuje se do těsta. To se na dvě hodiny uloží do studené vody, poté vyválí a pokračuje jako obvykle. 

No a s tím jsme se patlali do té doby, než se synáček optal, pročpak že se to do té vody dává. Na to jsem nedokázala odpovědět, takže jsme jednou zkusili těsto do vody nedat a koukat, co se stane. Nestalo se NIC. Takže tento krok nadále úspěšně vynecháváme. 

Za druhé - recept ozdravený (ta nálož másla, nebo dokonce margarínu mi nedělala moc dobře), a taky trochu navýšený, aby vyšly štrůdly dva a pořádné.

60dkg mouky (klidně polovinu špaldy)

20dkg (nebo 2dl) oleje

20dkg (nebo 2dl) vody

půl balíčku droždí 

může být špetka soli a trocha cukru

Naháže se to do pekárny, za pět minut vyndá a rozdělí na tolik koulí, kolik chceme štrůdlů. Může se, ale nemusí nechat odpočinout v lednici. Atakdále..

Pokud se to provádí na sladko, doporučuji pro jednou nahradit obvyklou skořici trochou mletého badyánu. Dozvíte se o světě zase pár nových věcí :o))

Ale já tentokrát zkusila verzi slanou. Místo jablíček jsem nakrájela žampióny a trochu pórku. Místo vanilkového cukru přišla sůl. A místo plátků másla hermelín (a toho bych příště dala aspoň dvakrát tolik). 

No a je to:

Pozór - nástup:

Rychle fotit, než bude fuč:

ZOO z listí..

 .. se prostě nedá nevyrobit, když člověk vidí tuhle parádu z kokokoKiDS

Zkoušíme, sestavujeme, přistřiháváme, lepíme. Pak vystavujeme v galerii.

Pták. Nemám ponětí, co to má za útvar vpředu na bříšku.
(Že by vyhřezlá kloaka?)

Nakonec ho synáček radši předělal na kolibříka.

Medvěd

A tohleto všechno jsou prý taky medvědi, tvrdil malý buácha.

Nedalo mi to nezapojit se.

Vyrábíme Planetu. Tuhletu nebo támhletu?

Nejdřív mističky a do nich barvičky.

Promíchané s uvařeným škrobem.

Pak balón. Ten největší, který doma máme.

A pak už jen fantazie. A nějaké ty spory, kde budou moře a kde pevniny a kde pouště a kde lesy.

Zelí kyselý

 Proč?  

Proč mi nikdy nikdo neprozradil, že je to tak snadné? Že nějaké speciální vybavení ve formě starodávných kameňáků se speciálním vchodem a vodním příkopem je sice parádní, ovšem ne nutné?

Až u Cuketky jsem zjistila, že to jde úplně jednoduše, jen tak ve sklenici..

Zelí nakrouhat, pořádně osolit, okmínovat. Nechat pár hodin odpočívat, až vypustí šťávu. Nacpat do pětilitrové sklenice vší silou. Přidat převařenou vodu, aby bylo všechno ponořené. Velký kámen na zatížení jsme zrovna po ruce neměli, tak je zelí zašprajcované dřevěnými špachtlemi do hvězdičky. 

Na druhý den začalo kvasit, chodili jsme proces bublinkování sledovat a upouštět plyn. A na sedmý den bylo hotovo. Od té doby zobeme a zobeme a v láhvi ubývá, takže se brzy chystáme na další.

Kuklení pro M.a R.

Prozatím na makovicích B. a J.

Skřítkovská soudružnost přibalena, vše odesláno do Hobitína.

Svačinky

Tohle byla první fádní krabička. Taková celá zelená. 

Přidali jsme medvěda.

Vyzkoušeli jsme sovu.

:

Housenku.

Chobotničku.

Vymysleli jsme akvárko.

Traktor.

A okopčili piráta.

Do prázdnin daleko, tak uvidíme, jak dlouho nás to bude bavit.

Dort - v kastrólku vařený, za chvilku snězený!

Nevěříte, že ne? Ale to by byla škoda!

Základem byl tento recept na hrnek dobroty z mikrovlnky . MT nevedeme, tak jsem funkčnost ověřila v plecháčku ponořeném do vroucí vody. Zabralo to sice ne pět, ale patnáct minut, nicméně výsledek byl omračující. Jste sami doma a honí vás mlsná? Během minuty umícháte a za čtvrthodinku je hotovo. 

U nás je ale mlsných hub více, tak došlo na experimentování. Recept je mírně upravený a znásobený třemi:

12 zarovnaných lžic mouky

12 zarovnaných lžic cukru

6 zarovnaných lžic kakaa (dá se napůl s karobem)

čtvrt lžičky sody

Vše dobře promíchat a přidat

1 vejce

9 lžic vody

9 lžic oleje

a třeba trochu vanilky nebo skořice nebo hrst hrozinek, nalámané čokolády, ořechů..

Rychle a řádně promíchat. Přikrýt poklicí a ponořit do většího kastrólku s vroucí vodou. Vařit asi 45 minut. Radši zkrotit zvědavost a moc nenakukovat. Nakonec otestovat hotovost zapíchnutím špejle.

Výsledek nechte aspoň chvíli vychladout, i když je to fakt těžké.

A schovat kousek k otestování na příští den? Úkol těměř nadlidský - ale vyplatí se. Po rozležení je to ještě o pár stupínků blíže k absolutní blaženosti!