Když se lije chemikálie

Máme doma červené zelí, tak než ho sníme, využijeme ho k chemickým pokusům - konkrétně ke zjišťování Ph.

Křivule nevedem, musí stačit hrnečky . Dalšími ingrediencemi k tajemným experimentům je něco starého (voda vyvěrající z nitra Země :o), něco nového (funglnové Savo) a něco tmavěmodrého (čistý vitamín C, protože kyselina citrónová momentálně došla).

Ze strany ženichů trocha temně fialové vody - získané povařením zelného listu.

A můžeme spustit mendlsóna na varhany - svatební obřad začíná:

A tady - šťastní novomanželé!
 Takže od této chvíle už víme, jaké barevné změny nastanou s indikátorem, když do něj nalijeme 

a) zásadu b) kyselinu c) čistou vodu . 

Nebo to někdo promíchal?

Pro jistotu si to můžeme zkontrolovat :o)

Tuhy v barvách duhy

Chryzantémy, kvetoucí stromy, rybičky z topických moří, ještěrky nebo čolci..

Cokoli to může být. Ostrouhané pastelky typu progresso a lepidlo. Lepidlem nakreslit, pastelkami posypat.

Apollo..

.. nevím přesně kolik.

Toy Story je momentálně na vysokém stupni oblíbenosti, takže po shlédnutí všech dílů filmů jsme se v knihovně vrhli na knihy. A v jedné z nich je taky návod na samovýrobu plavidla pro Buzze Rakeťáka.

Synáčci se pro tento proudžekt rozhodli zcela samostatně a spontánně, na mně bylo jen dodání alobalu z nejvyšších pater. (A ještě jsem vymyslela oheň a síru z trysek z krepáku, abyste věděli.)

 

 Jistě byste nepoznali, že v těchto kosmických plavidlech cestují na Měsíc (teda do vzdělávacích zařízení) dvě obyčejné lahve od vody Rajec a v nich  vitamínové drinky.

Sloužily věrně asi týden. Doslova do roztrhání těla.

Hradování

Týden se s týdnem sešel, rakety obrostly cimbuřím a stal se z nich Hrad

A protože středověk skončil, středověk netrvá, je opatřen moderní splachovací toaletou. 

Z původního pozorovacího okénka raketoplánu je střílna, takže to chvíli vypadalo, že se bude bojovat a dobývat a tydlencty věci. Jenže pak dorazila sličná komtesa zaslíbená mladšímu z chrabrých rytířů, prohlásila, že se hlavně musí navařit a bylo po strategických plánech.

Sedmikráskový gulášek totiž dokáže udatné vladyky posilnit nejlíp!

Mysli tyčinky

Myslím ušly..

Recept přesný sem ani psát nebudu, není na co. To se vezmou ovesné vločky, slunečnicová a sezamová semínka, mandle, ořechy, kokos, sušené obilné klíčky, rozinky.. Částečně nebo úplně se to rozemele, trochu omastí olejem, třeba kokosovým. A nakonec se to promíchá s rozmixovaným jablíčkem, aby vznikla tvárná hmota. Podle potřeby osladí medem nebo naopak přikyselí citrónem. Rozválí na plech a rozřeže na dílky nebo čtverečky. Suší v troubě, až to zpevní. Nakonec počokláduje. 

A dětem to moc nechutná - málo sladké na jejich vkus. Což je moooc dobře - protože konečně máme doma něco, co můžeme s čistým svědomí chodit zobat my velcí!

Sloní zubní pasta

Se speciálním bělícím účinkem na kly!

Nápad nalezen kdesi na internetu. Ale obsahoval různé zvláštní ingredience, které zas nejsou tak lehce k sehnání a navíc nevím, jestli by se mi líbilo, aby se děti patlaly osmiprocentním peroxidem vodíku, byť zreagovaným s čímsi, takže zde je náš, výrazně jednodušší, recepis:

Do lahvičky od pitíčka (značku nevím, ale důležité je, aby měla široké hrdlo) se nasype lžíce kyseliny citronové, lžíce vody a pořádně zamíchá, aby se to rozpustilo.  Přilijí se tři lžíce pěny do koupele nebo aspoň sprchového gelu, tekutého mýdla.. a řádně promíchá.  Potom se na vnitřní stěnu láhve nasype nebo nalije barva (potravinářská nebo tekutá tónovací). Modrá se nám docela povedla, červená moc ne, stekla až úplně dolů, ale nevadí, sloni holt nebudou mít pravou kólgejt, jen nějakou obyč. 

Následuje přesun do koupelny - kde jinde se taky čistí zuby, že jo?

Do směsi se přisype ještě lžíce sody, lehce zatočí - a už to jedeeeeeeeeee! Kdepak jsou sloni s nastavenými kartáčky???

Pasty je dost opravdu pro všechny!

Vzhůru na orbitu!

Co takhle s načatým nedělním odpolednem, když je všuda nuda a lenivo? Jedině výlet do kosmu!

Nejdřív si vyrobíme kosmické plavidlo. Dveře na petlici, pozorovatelnu.

S hlavicí a tryskovým motorem pomůže odborník z NASA. Jednoho máme náhodou doma, ale pracuje v utajení, takže pssst.

Vše je připraveno k odletu. Uvnitř jsou už polštáře (kvůli případnému tvrdšímu přistání) a deky (kdyby se v mezihvězdném prostoru ochladilo). Stačí už jen popadnout kyblíky na vzorky, pořádně zabouchnout dveře..

.. poslední úsměv pro novináře - a může začít countdown.

No a za chvíli vylodění na úplně cizí planetě. (Povšimněte si apartního kosmického oblečku. Kdepak skafandr - v módě je cestování nalehko, jen v noční košili - jako Ládínek Smolík, přece!)

Naberou se zde vzorky hornin (rozuměj - čmajzne se z talíře kus buchty) a letí se dál. A tak pořád dokola - do večeře se dá takto obletět půlka vesmíru. 

Tu druhou půlku zvládneme určitě příští víkend - to už bude slepená raketa i pro bráchu!

Špalíky - malý i veliký

Nařezané narychlo, tak nějak různě, natenko, nasilno, narovno, nakřivo - jak to přišlo.

Doufali jsme v divoké architektonické výtvory, stavby, které strčí do kapsy tančící domy, plachtící opery i chobotnice. Ale kdeže. Jen dálnice, tunely a garáže. No, aspoň mají auta kde spinkat.

Ovoce keřů rajských jíme

Pěstitelské práce nebyly mým oblíbeným předmětem. Doháním co se dá.

Tak nejdřív ředkvičky. Jsou takové.. koncentrované. Aby nezabíraly moc místa. Výsledná známka.. asi tak 4 -

Ale rajčata! Červenají.. trošku.

První!!!

Chleba s máslem - a Rajčetem.

A další!

A nastala Sklizeň. Česáči mají spoustu práce.

No toto???
 

Rubínky.
 

Salátek.
 

Za rajčata si dávám jedničku s hvězdičkou. Pro povzbuzení.

Lukostřílíme

A máme při tom soustředěné výrazy.

Šponujeme..

Zaměřujeme..

Zkoušíme jednotlivé poměry úchopu luku..

Přeme se o šípy..

A někdy se i trefíme do terče.
 Ale zapomínáme to vyfotit, tak nám to nemusíte věřit.