Velké kuklení potřetí

Omluvte, prosím, shoršenou kvalitu přívětivosti. Model neměl zrovna svůj nejlepší PR den, ale když se soustředíme jen na štrikování, snad to nebude tak zlé..

Jen tak

.. žádné aranžování, najednou se nám objevilo na stole tohle podzimní zátiší - synáčkova "vázička" s listem a bochníček právě vytažený z pícky..

Houby bez octa l.

S kytkama nám to moc nevychází, se zeleninou je to ještě horší, tak jsme se pustili do hub. Záměrem je vypěstovat toho co nejvíc, naaranžovat úrodu do košíků a chodit s nimi v neděli odpoledne po lese.

Takhle se piplají žampióny:
 

Mycelium prorostlo rovnoměrně substrátem.

Vlhkost přiměřená.

Náboj je pozitivní.

80% území pokryto.

Pokropeno.

                                                                                                                            TO BE CONTINUED..

ZTROUBYVEN č.11 - kváskové

I mě posedla touha vyzkoušet, co všechno se dá upéct s "bílým" kváskem - zadělaným z pšeničné mouky nebo ze špaldy.

Po těžké zkoušce trpělivosti se nakonec povedlo, kvásek vzešel a tu jsou výtvory. Podle nově nabitých zkušeností je vážně lepší pomoct kvásku trochou žitovky, stačí jen maličko, anebo trochu ustoupit z vytyčeného cíle a nakopnout těsto drobečkem kvasnic.  Výsledkem je příjemná obměna zažitých chutí. 

Tak tady jsou - mazanec z pícky, mazanec z trouby, bagetky a "anglické" rohlíky.

Ke kameni kámen

.. aneb kdo se nechce brodit blátem, musí natahat spoustu šutráků a pak se putit do práce.

Tenokrát jsem byla já hlavní dodavatelkou materiálu a puzzlili hlavně kluci.

Takhle to začalo:

Takhle to pokračovalo:

A po mnoha pauzách na designování a horký "grog", bylo nakonec hotovo. Ale na úplně konečný výsledek si musíme počkat do jara.

Stolní podzim

Jablíčka, hložinky, šípky, kaštany a listí, listí, listí..

Teď ještě svařáček ze stolního vína a něco nealkoholózního pro skřítky..

Žíííííííííííííííííííííííííííííížala

aneb kroucná šňůrka se občas do domácnosti hodí, třeba když někomu padají tepláky,  a navíc je to sranda vyrábět.

To se vezme provázek asi dva a půlkrát tak dlouhý, jak má být dlouhá výsledná šňůra, a ještě lepší je dvojitý. Jeden ze dvojice chytne jeden konec a poodejde do dáli, druhý zůstává na místě a kroutí a kroutí a kroutí - tak dlouho, dokud to jde. Pak se k sobě dvojice začne přibližovat a druhou rukou přidržuje provázek aby se nezacuchal. Pak jeden uchopí oba konce a druhý pustí. Provázek se do sebe krásně zamotá, nerovnosti se doladí a volné konce zajistí uzlíkem. Hotovo!

Kaštaniště

Je pískoviště, brouzdaliště, strniště - tak jsme přidali ještě Kaštaniště (název vymyslel návštěvník Ondra a nějak se ujal)

A tady už přesypáváme, kutálíme, koulíme a tak vůbec:

To jsem zvědavá, jestli letos vůbec budeme schopni se s kaštánky rozloučit a donést je do krmelce?

Tak - a je tu ... prý krokodýl (ale já trvám na drakovi!)

 Domácí úkol ze školky zněl jasně - vyrobit draka. Tak jsme dali fantazii zelenou - a prý z toho vylezl krokodýl. Ale co, hrůza z něho de, a vo to de!

Z lepenky jsem vyřízla dva stejné díly - ten se spodní čelistí o chlup menší. A pak už synáčk jen stříhal zubiska, očiska a nozdřiska, pak se natíralo (převážně ruce a stůl), pak to přes noc schlo, pak jsme to doskládali tak, aby byla tlama pěkně plastická a přiměřeně strašlivá, přikoníkovala jsem oba díly k sobě, dodali jsme jazyk a elegantní mašličky - a drákula se vydal do světa, za kolegy ze třídy!