Housena počítací

O prázdninách jsme se spíše soustředili na čtení a psaní a trochu zapomněli na počty.

Ale pak ty konce.. 

Chvíli to vypadalo, že se násobilka dočista vykouřila z hlavy :o(

A tak se na pomoc připlazila tahle dlooouhatááánskááááááááá housenka. Co díleček, to nějaká ta početní operace. A že to s ní šlo mnohem veseleji, než s nudnými sloupečky příkladů, stačilo ji vypočítat každý den jen jednou a za pár týdnů se zase vylíhl poměrně rychlý počtář. 

(Omlouvám se za sníženou kvalitu larvičky. Fotodokumentovat mě bohužel napadlo až po četném gumování.)

MRKEF..

.. by to bývala, kdybych to nebyla zarazila. (Nebo tak nějak.)

Ale zasáhla jsem včas, takže jsme nakonec opravdu do pokusného truhlíku zaseli MRKEV.

A zalili.

A čekali. 

A čekali.

A čekali.

Oproti záhonu vyklíčila skoro hned - snad do týdne. Ale pak se nedělo vůbec nic. 

Několik dlouhých týdnů. Pak provázky trochu zhoustly a zesílily. A pak vyhnaly do výšky. 

A rozchundelatily se. A pak jsem to už všechno chtěla zrušit a hodit na kompost, protože se blížil podzim a kde nic tu nic. Ale v poslední chvíli se objevilo malé oranžové cosi, a tak mrkef dostala ještě poslední šanci a tu využila:

Takže pěstovat karotku v truhlíku na balkóně opravdu jde. 
Ohromná úroda se čekat nedá, 

ale pár sladkých ocásků na mlsání nebo do bramboračky sklidit můžete - potvrzeno!

Jděte s tím od šípku!

Šípková marmeláda..

..nám prostě moc nejede. Ale napadlo nás lehké vylepšení, dobře viditelné na fotce nahoře. 

Pořádně přikyselit práškovým vitamínem C. Rozetřít na pečicí papír a strčit do trouby. Samozřejmě jen slabounké. A za pár desítek minut nakrájet na čtverečky a svinout do ruličky:

V této formě vzrostla poptávka na mnohonásobek :o)

Zelníky..

..tedy lépe řečeno recept na ně jsme našli v bedýnce spolu s prvním letošním zelím.

Tak já ho prostě jen opíšu, jo? 

Póóózor!
 

Nejdřív nádivku: 

Jednu cibulku zpěníme na lžíci másla a přidáme čtvrt kila nakrájeného zelí. Ochutíme solí, cukrem, trochu kmínu a pepře a citrónovou šťávou nebo hrstí zelí kysaného. Pokud chceme, přihodíme uzeninu.

Pak těsto:
Z půl hrnku vody, půlky droždí, trochy soli a cukru, třetiny mása nebo sádla, jednoho vajíčka a 40dkg hladké mouky vypracujme těsto, po vykynutí rozválíme, nařežeme, naplníme a upečeme do zlatova. Po upečení potřeme rozpuštěným máslem.

No není to ideální večeře - třeba na odehnání chmur z prvního podzimního dne? :o)

Záplatovanci

Začínám na ně být docela expert.

Přísun materiálu vhodného k záplatování totiž neustává. 

Tělíčka rybích jsou ze zažehlovaček a nevydržely ani den. Ne, že by oprava byla tak málo trvanlivá. Ale u kolegů ve třídě vzbudili kapříci značnou zvědavost a bylo třeba důkladně prozkoumat, co je pod nimi. Tak příště radši ještě přišít.. 

(Oči jsou přitavené pistolí a ploutvičky přikreslené fixem na textil.)

Další díru hlídá šotek hospodáříček. Doplnila jsem ho pro jistotu i malým výchovným prvkem. Oko je korálkové a další lezení po kolenou by mohlo docela znepříjemnit!

A k poslední díře dokonce vedou koleje. Naštěstí je ukrytá kdesi v temnotě tunelu, takže nezasvěcení o ní nemají páru. Ani kdyby přijeli lokomotivou!