Lívancosauři

Pro velký úspěch palačinkových potvor - díl druhý: Cesta do pravěku

Jogurtové lívance 

2dl jogurtu

2dl vody

2dl hladké mouky

špetka soli,

lžíce oleje

čtvrt kostky droždí

(to vše smíchat a ideálně nechat hodinku odstát v lednici, pak promíchat a smažit, na litině i bez tuku)

Nahoru a dolů

Máme doma koleje. Kdo je taky nemá, že.

Tak jsme je jednou spojili jinak, než je obvyklé. Vždycky čtyři k sobě, zajistit gumičkou (mimochodem - nejsou to opravdické gumičky, ale rozstříhané gumové rukavice, které už pro děravé prsty dosloužily svému původnímu účelu), zaseknout do sebe obvyklým způsobem - a byl tu oblouk. Kuličky jezdily vnitřkem i vnějškem,  podjížděly ho náklaďáky, klouzali se po něm plyšáci, mašinky předváděly kaskadérské výkony, plazili jsme pod ním (já teda ne..). Vážně, adrenalin!

Krásnýrky..

.. jsou strašně krásné trenýrky. Krásy se docílí zvelebením pomocí fixů na textil.

Je ovšem třeba ověřit, jestli výrobce pojmem "Fixy na textil" míní fakt, že výmalba na textilu zůstane, ne to, že naopak půjde lehce dolů a nezůstane po ní ani čárka. To abychom se vyhli potokům slz, že se umění dočista vypralo.

Nejdřív se musí trenýrky napnout na podložku, aby se umělcům hezky pracovalo.

Pak se vybere vhodný motivek. 

Dáme se do díla.

Hotovo!!!

A jiné. Šnekové. Bohužel, šnek nebyl praníodolný a málem se odebral do věčných šnečišť.



Ještě tričko:

Nejdřív požár..


.. potom dům. Se zahrádkou.

A takhle jsem se činila já  - pánská intimní soupravička:

A jako bonus - Dášeňkové tričko:

Kdo je v zemi zdejší..

 ..největší a nejkrásnější?

Chce to véééliký kus papíru (my jsme si pomohli rozebranou lepenkovou krabicí, snad od lednice nebo od pračky, kterou zrovna vyhazovali sousedi, ale v superhyparmarketu by určitě taky pomohli) a tlusté fixy několika barev a pak už jen vydržet to šimrání a nepohnout se, když vás jiný člen rodiny na papír obkresluje. Když jsou panáci hotoví, můžou se změřit a zkusit spočítat, kolikrát by se mimino vlezlo do mámy nastojato, nebo jestli už prvorozený měří polovinu táty. ;o) A pak vybarvit, vystřihnout, dokreslit oči a fousy... co vás napadne......... ale žádný sprosťárny, jó?

A ještě musím přiznat barvu. Tyhlety obrázky jsou dva roky staré. Ale dneska jsme je při menší jarní rekonstrukci interiéru vytáhli zpoza skříně, kde zapomenuty odpočívaly nastojáka, a mohli tak změřit přírůstky. ;o)

Sušenky kuličkové

Můžou dělat i ti nejmenšejší mrňousové úplně sami!

Stačí jim předhodit kus lineckého těsta a nechat je nakoulet spoooustu kuliček. Z nich se pak přímo na plechu sestavuje a dotvaruje, co se každému uráčí!

Recepis stejný, jako u sušenek předcházejích 

(1 změklé máslo, 1 žloutek - nemusí být, 35dkg hladké mouky, 10dkg cukru, trocha vanilky), takže dneska to bude jen a jen o tvarech!

 

 

Otakárci, babočky a housenky XXXlong:

Kosové, co si štěstím pletou noty:

Sněhulák vertikál a iglú (nedoporučuji, páč z toho nic nebude, ale pšššt!)

Ještě očička.

Kosové už upečení a hned spolu pečou:

Celá hnědá smečka:

A smečka bílá z jedné ze starších dávek:

Na tom našem dvoře:

Fauna divoká:

Vládcové všech moří:

Hmyzy všeliké:

Huhulák a malý buácha:

Sušenky malované

Když si to jeden načokoláduje sám, chutná to stokrát líp, víte?

Sušenky jsme upekli podle osvědčeného receptu. Tady je:

1 změklá hera / máslo, (1 žloutek - nemusí být), 35dkg hladké mouky, 10dkg cukru, trocha vanilky, čokoládová poleva v pytlíku

Přidali jsme tentokrát i trochu zdravého zobání, abychom nebyli zas až tak velcí hříšníci.

A co se nepovedlo, to jsme radši hned slízli.. ;o)

A pro změnu: kuličkodráha..

Materiál stárý známý - roličky.. ale tady, u Tinkerlabů ;o) vymysleli, že se dají rozříznout napůl, a to nás ještě nikdy nenapadlo!

Trouby jsou už suché

Takže číháme

Všichni číháme

Lepíme a testujeme sklony a úhly a dojezdy

A konečně svištííííííme!

Our house

Tak tohle je náš dům. Teda ve zmenšené verzi.  A jelikož se venku už šteluje nová travička, nesmíme zůstat pozadu:

Připravíme si půdu

 

Vysejeme semínka

Poklidíme

A pak už jen sledujeme, jak to jaro začíná pučet.

A o tři dny později: 

Dav levičáků! 

Aspoň jsme si mohli ukázat, že i řeřicha otáčí se každý den - za sluncem :o)

Inspirace tady - u hogo fogo městské honorace. ;o)

Tetovné housky, uždibujem kousky

Tetování má dneska kdekdo. Až je člověku trapně, když mu žádná malůvka nevyčuhuje z gatí  nebo nebo z trička na bicáku. Tak proč by nemohly mít kérku i nedělní houstičky?

Takhle vypadaly před vstupem do vypalovny..

..a takhle po akci.

Návod je úplně jednoduchý. Smíchat lžíci sójové omáčky (radši Pearl River nebo něco pořádného,  magovitá Vitana skoro ani není vidět) s polovinou lžíce oleje. Trocha vajíčka by asi ještě dodala lesku - pokud máte použití pro zbytek. Pracovat s co nejmenším štětečkem. Zdobit až po vykynutí, těsně před vtroubením, aby se motývek moc nerozpil. A ta paprika, kterou jsem tam buhvíproč přidala, je fakt k ničemu - jen se pálí a nakonec stejně odpadne.

ČASESO

Nejdou hodiny, nejdou.

Trénovat se to dá i takhle.  Budíky jsme radši nakreslili barevné, ať se to tak neplete, tak snad kromě tréningu paměti uvízne i rozdíl mezi čtvrt a třičtvrtě.:o)