Jde o to, že si nastříháte spoustu čtverečků z různých letáků a barevných časopisů v různých velikostech, uprostřed uděláte dírku, navlíknete na nějakou tyč a tu nainstalujete na pevný stojánek. Rozprostřete, potřete lepidlem a posypete nějakým jako-sněhem (cukr, sůl, škrob..) nebo něčím blejskavým. A je to, paráda je hotová. Užijete si u toho legraci, děti budou nadšené a bude je to moc bavit, protože to zvládnou úplně samy.
Éééé--- ne až tak docela. Teda možná jo, kdyby byl stromeček deseticentimetrový, se základnou pět krát pět. Pokud jste megalomani a chcete obludu o výšce půl metru, je realita úplně jiná. Čtverečky nepřibývají tak rychle, jak by se mohlo zdát. A když máte po celovečerním stříhání mozoly jak Brno a hotovou sotva půlku, stejně se nedá přestat, když jste moudře začali ODSPODA. Takže stříháte i druhý den. Udělat dírky NE-trvá mnohem kratší dobu, než základ, právě naopak. A zdaleka nejdéle trvá úklid všech těch odstřižků. Dětičky tahleta masochistická akce samozřejmě přestane bavit asi po dvaceti minutách.
Sečteno a podtrženo - ještě štěstí, že letos už na tuto adventní taškařici jen nostalgicky vzpomínám při vytahování stromečku ze skříně.
Při intimním osvětlení.. jako živej, no né?
A takhle vypadal před dotykem berly Mrazilky:
