Play-dohing písmenkový

Oko za oko? Ne, oko za rok. Nebo za minutu? A rok za raka. A kop až za roh. Hra je hra. A tak dále, dále od hradu.  

Ne, nezbláznila jsem se, teda ne úplně. Akorát už jsme docela zvládli jednotlivá písmenka a začínáme si hrát se slovy. Nějak to synáčka víc baví, když si je sám uvaří a nažížalkuje. Tak nejdřív ten play-doh: 

(recepis zdetoť)

A už se může jít na věc:

Pejsek peče dort

 Tak, jde se na věc - pejsek bude poprvé péct dort dočista sám, bez zásahu ruky dospělce - "Mamko, budeš mě jenom instrubovat, jó?"

Pro začátek jsme pekárnu a okolí hojně posypali moukou, cukrem a kakaem.

Pak jsme přilili oleje, protože kdo maže, ten jede jako drak.

Potom jsme to vysypali na plech a upekli. 

Kakaová drobenka je hotová. 

 

 

 

Krém? Tvaroh, smetana, cukr a citrónové kůry - no, přiměřeně, přece.

Míchání musí mít nadsvětelnou rychlost.

 

Do vyložené formy se vrší vrstvy.

 

A nakonec pořádně uplácat:

 

Po pořádném vychlazení vyklopit a ještě ozdobičky (aneb čokoládou se nesmí šetřit!!!) 

A je to.

 

 Ještě zapálit svíčky a let´s celebrate!!

Médžik of da dej č. 2 - Loni slon..

(synáček prostě vzal nůžky a číhal a číhal, až zčistajasna slůňátko z toho kartonu vysvobodil, asi jako Michalangelo Davida ;o)) a pak jsem ho slavnostně dostala do péče)

.. a letos? Letos Báseň.. nó, skoro haiku:

TOLIK VLASŮ

TOLIK PADLÝCH STROMŮ

SCHOVÁM TĚ DO NICH, MAMI

Moc pěkné narozeniny to byly.

ZTROUBYVEN č. 3 o chlebu našem vezdejším

Ten první je kukuřičný (kukuřice asi deset procent):

Tento žitný (teda středněžitný - víte jak to s tím žitem je..;o)

 A tenhleten obzvlášť vypečený pecenek je prostě obyčejný, kváskový, kmínový..

Tak co, zakrojíte si u nás?

Street art

 Jaro je tu, nejvyšší čas vyrobit si zásobu kříd na zvelebování chodníků! Je to jednoduché, je to zábavné a jde to úplně samo. Navíc mají domácí křídy spoustu výhod oproti kupovaným:

- jsou mnohem tvrdší, takže víc vydrží

- člověk si může udělat barvu, jakou chce

- barvy si můžeme namíchat mnohem intenzívnější, než jsou ty z obchodu

- křídy můžou mít různé tvary podle formiček, jaké zvolíme

- dají se papat (teda ne že by to byl jejich primární účel, ale jsou mezi námi jedinci, kteří ochutnají na co přijdou, a pro ty je lepší mít po ruce jedlou variantu čehokoliv)

No a teď ten náročný receptík - vezmeme trochu vody a rozpustíme v ní potravinářské barvivo zvoleného odstínu. Přimícháme sádru. Necháme ztuhnout v požadované formě. (Tu je dobré vystlat mikrotenovou fólií - pro snadné vyklopení a kvůli bezúdržbovému provozu.) Tvrdnutí může trvat dýl, ale nakonec z toho ten šutr fakt bude!

Pěstitelské štrapáce

Některé zázraky se stanou úplně samy, jiným je ovšem třeba nejdřív připravit půdu.

 

A že je z toho bince..

Pak se musí rozpočítat sadba.

A čáry máry láry fáry, děkujeme, ó matko přírodo, za ty dary:

 Po týdnu se vyklubaly nějaké ty hrachy a spousta salátkových miminek!
 Pokračování příště. (Aspoň doufám.. že ten zázrak nezapomeneme zalívat.)

Další gedžítky pro skřítky

Tentokrát je všechno Tatamade:

Nejdřív výtah. Po schodech je to ňákýho běhání, tak aby tvorečky nebolely nožky.

                                                  

     Fííííííííí - skřítulka už si to fičí!

A ještě lanovku - aby si to rodinka mohla hezky drandit po revíru - tahleta vede od příbytku přímo ke košíku s ovocem a ořechy.

                

A držte si čepičkýýýýýýýýýý - má to odpich!

No a po práci - legraci: kolotooooooooooooooč!!!

A protože to bude pěkně nebezpečné, nejdřív jedou profesionální dubléři, pro jistotu vyzbrojeni meči z jednohubek.

Tak jedééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééém!

A takhle čas teče

Do petláhve jsme vypálili dírku a dovnitř nalili obarvenou vodu, aby celé představení bylo líp vidět. Před zahájením Osoba A nachystala stopky, osoba B uchopila do jedné ruky láhev a do druhé fix na popisování cédeček. A pak už se jen odstranil špunt (prst) a voda začala vytékat a časoměřič vždycky zavolal po deseti vteřinách TEĎ a písař nakreslil rysku. A pak jsme čabrali a čabrali, až do té doby, než čas na koupání dočista vypršel, nebo teda vytekl, vykapal..?

Tak se sype čas..

A je to. A obrátit a jede se znova. A ještě. A furt a porád dokola.

Udělali jsme si totiž přesýpací hodiny. 

Nejdřív se vezmou dvě víčka z petky a přilepí se k sobě. Prý to jde herkulesem - my jsme to udělali oboustrannou lepicí páskou (více vrstev). Pak se nad plamenem nahřátým drátem nebo špízem vyžhaví do víček dírka. Pak se našroubují víčka na dvě láhve. My máme doma skleněné a ty jsou takové hezčí, tak jsme je použili. No a pak jsme zkoušeli různé sypací materiály. Rýže nešla vůbec, kvůli tvaru. Krupice se držela při sobě, holt tření. Nakonec to začalo fungovat s cukrem. Takže nakonec bylo moc dobře, že písek byl ještě mokrý a nedal se použít, protože jsme si aspoň mohli vyzkoušet různě velká zrníčka a jejich chování. 

A pak jsme zkoušeli odměřit do hodin právě tolik sypání, aby to bylo na minutu. A na dvě. 

A potom jsme ještě vyzkoušeli jinak velké dírky. 

A nakonec, po večeři, jsme si opravdu mimořááááádně dlouho čistili zoubky, protože to byla

s těmihle hodinami fakt sranda!

Námět z knížky R. Chajdy Fyzika v kuchyni

Zdravé bonbóny pro tátu

Recepis od tety Pap je tak jednoduchý, že to chlapi zvládli skoro úplně sami.

Prostě se do sekáčku nahází spousta rozinek, kokosu a ořechů (my dali slunečnici), trochu kakaa a trochu kokosového oleje. A pak se to seká a seká a seká a hodně se u toho křičí, aby se uhádalo, kdože bude mačkat ten důležitý čudlík.

A pak se tam ještě přilije med, aby to drželo hezky pohromadě a může se to nacpat do formiček.

A pak se to nechá v lednici ztuhnout a vyklopí se to:

A zbyde i na medvídky. Nebo zajíčky? That is the question..

Hvjézda jakože waldorfská

Nejdřív příprava - trochu jsme si oranžově zaaquareovali - barva potravinářská, na vajíčka, a papír svačinkový, padesát kousků za desetikačku, no nekup to!

Na modření a zelenění jsme ale zkusili jinou techniku - frotáž. (kdyby někdo nevěděl, tak to se vezme jeden papír, zmuchlá se, pak zase rozloží, na něj se položí druhý papír a přejíždí se po něm naplocho křídou nebo pastelem. Je z toho míň bince než z akvarelu a dělá to taky hezký šmudlíky:

A pak se vyberou ty nejhezčí papíry (dva od každé barvy).

 Papíry se přeříznou (formát A5 nebo tak nějak) a pak už se jen skádá a skládá a lepí:

 

A ještě jedna, sluníčková: